• Investiční plán navýšil investice ve všech členských státech
• Dosud schválené projekty zmobilizovaly v EU investice ve výši 154 miliard eur
• Podpořily 380 000 malých a středních podniků v EU
• Profitují i menší státy: Když se podíváme, kolik fond EFSI přispěl na HDP, tak nejlépe si vede Estonsko, Bulharsko, a výborně i Slovensko. 
• I proto Evropská komise navrhla zvýšit celkový investiční cíl ze 315 miliard eur na půl bilionu eur a fungování až do 2020

S přihlédnutím k závěrům tří hodnocení navrhuje Komise posílit a rozšířit Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který je základním prvkem investičního plánu pro Evropu.

Investiční plán pro Evropu již prokázal svoji užitečnost jakožto nástroj na podporu udržitelného zvyšování investic ve všech členských státech. Vzhledem ke konkrétním výsledkům, které plán vykázal za dva roky od svého zveřejnění, navrhl 14. září předseda Komise Juncker v projevu o stavu Unie posílit fond EFSI s cílem stimulovat nové investice.

Následně byla vypracována tři hodnocení, včetně nezávislého hodnocení naplánovaného již při zřízení EFSI. Jejich závěry jsou shrnuty v dnešním sdělení Komise a stanou se podkladem pro legislativní diskusi o tomto návrhu mezi Komisí, Evropským parlamentem a členskými státy. Členské státy se zavázaly na summitu 27 zemí, který se konal 15. září v Bratislavě, a na říjnovém zasedání Evropské rady, že se dohodnou na vyjednávacím postoji k návrhu Komise na zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci 6. prosince, přičemž vezmou zmíněné nezávislé hodnocení v úvahu.

Čtrnáctého září zveřejnila svoji zprávu Komise. Pátého října vydala hodnocení Evropská investiční banka jakožto strategický partner Komise v investičním
plánu. Jako poslední vydala 14. listopadu externí, nezávislé hodnocení nadnárodní účetní společnost EY. Všechny tři zprávy potvrzují, že prostředky z fondu EFSI již zlepšily přístup k financování a mobilizovaly soukromý kapitál, a vymezují oblasti, v nichž by investiční plán mohl být posílen.

Předseda Komise Jean-Claude Juncker uvedl: „Investiční plán jako naše vlajková politika již prokázal, že dokáže zlepšit investiční prostředí v Evropě. Poučili jsme se z předchozích zkušeností. K našemu návrhu na zpřesnění, rozšíření a posílení plánu jsme získali kladnou zpětnou vazbu.“

Místopředseda Komise Jyrki Katainen, který je odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, k tomu dodal: „Investiční plán přináší konkrétní výsledky jak pro lidi, tak společnosti v Evropě. Firmy mohou rozšiřovat svoji činnost, přijímat nové zaměstnance a více investovat do výzkumu a vývoje. Projekty, které schválila EIB v rámci fondu EFSI, již dokázaly ve 27 členských státech mobilizovat investice v celkové hodnotě 154 miliard eur a podpořily 380 000 malých a středních podniků. Vyzýváme členské státy a Evropský parlament, aby bez odkladu schválily náš návrh na vytvoření EFSI 2.0, který podpoří udržitelné investice s cílem pomoci Evropanům znovu získat zaměstnání a přispět k růstu v Evropě.“

K závěru těchto hodnocení již přihlíží návrh Komise zdvojnásobit dobu fungování fondu EFSI až do konce roku 2020, a zvýšit celkový investiční cíl z 315 miliard eur na alespoň půl bilionu eur. Návrh se také více zaměřuje na příspěvky soukromého sektoru a adicionalitu, jakož i na zvýšení transparentnosti při výběru projektů.

Všechna tři hodnocení také poukazují na vysoký potenciál, jaký mají nové formy součinnosti mezi EFSI a dalšími zdroji finančních prostředků z EU. Podtrhují rovněž nutnost pečlivě sledovat případnou konkurenci mezi některými těmito fondy a fondem EFSI. Komise ve svém návrhu rovněž zdůrazňuje potenciální výhody kombinování EFSI s jinými evropskými fondy a spolufinancování z národních podpůrných bank. Jedná se totiž o zásadní způsoby, jakými rozšířit zeměpisnou působnost EFSI, zejména tím, že napomohou zesílit účinky EFSI v méně rozvinutých regionech a regionech ve fázi přechodu. Tyto regiony získávají vyšší podporu například tím, že jsou v návrhu výslovně zmiňována veškerá průmyslová odvětví, která by jinak nebyla zahrnuta do všeobecných cílů EFSI. S cílem zajistit dostatečnou nabídku projektů a investičních platforem a zvýšit kombinovatelnost s různými fondy EU obsahuje návrh prvky posilující Evropské centrum pro investiční poradenství.

Komise také předložila iniciativy, které mají usnadnit financování reálné ekonomiky. Členské státy mají například k dispozici jasnější pokyny k účetním pravidlům pro veřejný sektor, zejména v oblasti partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). V září vydaly Eurostat a EIB pokyny ke statistickému zpracování PPP.

Souvislosti

Od listopadu 2014 uvolňuje Komise značné finanční prostředky EU inovativním způsobem, který maximalizuje dopad veřejných prostředků a podněcuje soukromé investice. Udržitelné investice, zejména do infrastruktury a malých a středních podniků, jsou hlavním tématem politické činnosti Komise, zejména prostřednictvím efektivnějšího využívání omezených zdrojů rozpočtu EU, které je doprovázeno opatřeními na zlepšení obecného podnikatelského prostředí.

Investiční plán pro Evropu sestává ze tří pilířů.

• Prvním je Evropský fond pro strategické investice, jenž poskytuje záruku EU pro uvolnění soukromých investic.

·         Druhým je Evropské centrum pro investiční poradenství a Evropský portál investičních projektů, které pomáhají k tomu, aby se investiční projekty díky poskytování technické pomoci a zviditelnění investičních příležitostí prosadily v reálné ekonomice.

·         Třetí spočívá v odstranění regulačních překážek pro investice, a to jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU.

V rámci prvního pilíře trh obzvláště rychle přijal takzvanou složku pro malé a střední podniky, kde EFSI překračuje očekávání. Aby bylo zaručeno, že z EFSI budou k dispozici na podporu malých a středních podniků nadále dostatečné prostředky, byla uvedená složka navýšena v červenci 2016 o 500 milionů eur.

V rámci druhého pilíře byl 1. září 2015 zahájen provoz Evropského centra pro investiční poradenství. Navrhovatelé projektů, veřejné orgány a soukromé podniky zde mohou získat odbornou pomoc se zahájením svých projektů, aby byly připraveny pro investice. Mohou získat rady ohledně vhodných zdrojů financování a přístup k jedinečné škále technických a finančních odborných znalostí. Za účelem zvýšení povědomí o investičních příležitostech, které jsou v EU k dispozici, zřídila Komise Evropský portál investičních projektů, jehož činnost byla zahájena 1. června 2016. Navrhovatelé projektů mohou své projekty předkládat na internetu, kde jim budou přiřazeny příslušné investiční příležitosti – jedná se tedy o službu určenou k navazování kontaktů.

K odstranění překážek pro investice (třetí pilíř investičního plánu) již Komise předložila konkrétní iniciativy, které mají pomoci při podpoře investic a usnadnit financování reálné ekonomiky. Jde například o snížení kapitálových požadavků pro společnosti provozující pojišťovací a zajišťovací činnosti, pokud jde o investice do infrastruktury. Strategie pro energetickou unii, unie kapitálových trhů, strategie jednotného trhu a jednotného digitálního trhu i balíček opatření pro oběhové hospodářství obsahují konkrétní opatření, která, budou-li uskutečněna v plném rozsahu, odstraní překážky, podpoří inovace a dále zlepší prostředí pro investice. Členské státy musí zároveň pokračovat v provádění nezbytných reforem, aby odstranily překážky pro investice zjištěné v rámci evropského semestru v oblastech, jako je platební neschopnost, zadávání veřejných zakázek, soudní systémy a efektivita veřejné správy nebo odvětvové předpisy.