• Zveřejněno: 31.07.2019

Finské předsednictví v Radě EU začalo 1. července a velvyslanec Finské republiky v Polsku tvrdí, že Helsinky připravily ambiciózní program přesto, že jde o rušné období obsazování nových postů. Možnosti spolupráce s V4 bude Finsko hledat v oblasti bezpečnosti a v otázkách rozvoje infrastruktury, říká Juha Ottman.

Juha Ottman je od roku 2018 velvyslancem Finské republiky v Polsku. Rozhovor vznikl v rámci projektu Visegrad.info.

Začněme s prioritami předsednictví Rady EU. Během prvního finského předsednictví v roce 1999 se vám podařilo přinést do unijní agendy „severský rozměr“. Máte i letos podobně ambiciózní cíle a kapacitu je zrealizovat?

Po volbách do Evropského parlamentu je Evropská unie v přechodné fázi před jmenováním nové Evropské komise. Začali jsme tam, kde skončilo rumunské předsednictví, ale na stole není žádná nová legislativa.

Finský program předsednictví je však velmi ambiciózní, zejména co se týče zmírňování dopadů změny klimatu. To je důvod, proč jsme si zvolili heslo „Udržitelná Evropa – udržitelná budoucnost“. Je před námi hodně práce, ale jsem docela optimistický. Bude důležité dohodnout se na cíli uhlíkové neutrality do roku 2050, a to do konce tohoto roku. Kvůli přechodné fázi je Evropská unie určitým způsobem více paralyzována, než během „normálního evropského předsednictví“. To je důvod, proč naše šance na splnění daných cílů mohou být omezenější, než během našich předchozích předsednictví v letech 1999 a 2006.

Před sebou máme i další velké výzvy. Převzali jsme jednání o víceletém finančním rámci (VFR), o kterém diskutovaly hlavy států na červnovém zasedání Evropské rady. Od finského předsednictví se nyní očekává, že přijde s konkrétními údaji o různých sektorech, které mají být financovány. Navzdory rozdílům mezi členskými státy, je naším cílem dosáhnout dohody do konce tohoto roku. Dohoda je však do jisté míry v zákrytu nejistot, jako je Brexit, volby v členských státech atd.

Takže obecně očekáváte omezené výsledky…

Obecně je úroveň ambicí finského předsednictví stále velmi vysoká. Očekáváme progres v oblasti prohlubování jednotného trhu, bezpečnosti a obrany a v prosazování ambiciózní obchodní agendy, a to přesto, že předsednictví má v oblasti obchodních záležitostí omezenou roli.

EU iniciovala dohodu o volném obchodu mezi EU a Mercosurem, ačkoli některé členské státy mají určité obavy o účincích dohody na zemědělskou produkci. Mezi další témata, která plánujeme prodiskutovat, patří vztahy mezi EU a Čínou, a EU a Spojenými státy. Je také důležité pokračovat v obchodních jednáních se Spojenými státy v návaznosti na setkání Junckera s Trumpem v průběhu minulého roku.

Chceme pokračovat v diskusích o posilování právního státu

A co právní stát? Plánujete se věnovat i této oblasti?

Právní stát je také jednou z priorit finského předsednictví. Dialog o právním státu v rámci EU je důležitý i kvůli důvěryhodnosti EU. Například v kontextu politiky rozšíření nebo evropské politiky sousedství je velmi důležité ukázat, že naše systémy fungují dobře.

V červenci od Evropské komise očekáváme druhou zprávu o právním státě. Přestože v této oblasti neexistuje acquis, i tak víme, které záležitosti jsou v této souvislosti důležité: nezávislost a profesionalita soudů, základní práva, včetně svobody projevu. Hodnocení ze strany Komise je důležité, protože považujeme Evropskou komisi za strážce evropských smluv včetně článku 7. Jsme si však plně vědomi toho, že státy jako Polsko a Maďarsko mají rozdílný názor na pravomoci evropských institucí v této oblasti.

Naším cílem je během podzimu pokračovat v diskusích o tom, jak posílit nástroje právního státu a jak vytvořit spolupráci v různých sektorech. Plánujeme je propojit s jednáním o VFR, neboť stávající návrh Komise považuje dodržování zásad právního státu za nezbytný předpoklad pro vhodné financování.

Takže pokud správně rozumíme, během předsednictví se budete snažit hrát v této záležitosti úkol mediátora?

Ano, jako předsedající země dáme svou národní agendu bokem a budeme pracovat jako poctivý mediátor, jehož cílem je usnadnit kompromisy a posunout debaty kupředu.

Kde vidíte největší potenciál pro Finsko ve spolupráci s V4 a jaké otázky jsou nejkomplikovanější ve vzájemných vztazích?

Visegrádské země (V4) jsou jednou z aliancí v rámci EU. Podobně smýšlející země mají větší tendenci spolupracovat na různých tématech, což je přirozené. Finsko spolupracuje s V4 v rámci seversko-baltské spolupráce a organizujeme pravidelná setkání na úrovni ministrů zahraničí. Agenda se většinou týká EU, ale i otázek souvisejících s bezpečností a hospodářstvím. Vidíme mnoho prostoru pro spolupráci s V4, co se týká především otázky bezpečnosti v baltském regionu nebo ve střední Evropě. Infrastruktura je také důležité téma.

Nejvíce rozdílných názorů jsme mezi sebou měli v otázkách klimatu a migrace, zejména v přemisťování a přesídlování žadatelů o azyl v rámci EU a ze třetích zemí. Ale také se v mnoha tématech shodujeme, jako je například posilování kontroly a ochrany hranic, readmise a řešení základních příčin migrace ve třetích zemích. Pokud jde o klimatické otázky, Finsko prosazuje podstatně ambicióznější cíl než V4.

Všechny státy V4 také patří do Iniciativy tří moří. Jak Finsko vnímá tento projekt?

Iniciativa tří moří je základem regionální spolupráce pro země střední a východní Evropy, pokud jde o investice do infrastruktury v oblasti energetiky, dopravy a digitalizace. Je dobré, že i Evropská komise se aktivně zapojuje do iniciativy spolu s Německem a Spojenými státy, protože v určitém okamžiku existovaly pochybnosti o skutečném cíli této spolupráce.

Každá iniciativa, která posiluje regionální spolupráci a zlepšuje koordinaci mezi zeměmi, je dobrá. Nejbližší summit Iniciativy tří moří se koná v Tallinnu v červnu 2020. Finsko by uvítalo, kdyby se mohlo zúčastnit podnikatelského fóra organizovaného v souvislosti se summitem.

Nevnímá Finsko tuto iniciativu jako něco, co podkopává evropskou jednotu?

Jak jsem již zmínil, možná na začátku existovala podezření, že iniciativa vznikla jako určitý druh odporu vůči zakládajícím státům EU nebo skupině přátel politiky soudržnosti. Toto vnímání se však změnilo. Nyní když se v iniciativě více angažuje Evropská komise a Německo, tak je jasné, že cílem je posílit spolupráci v EU, a ne ji rozdělit. Vnímáme to velmi pozitivně.

Podporujeme zahájení přístupových jednání se Severním Makedonií a Albánií

A co rozšíření EU na západním Balkáně? Polsko a další země V4 tuto iniciativu silně podporují, není to však společný postoj EU. Bude Finsko spolupracovat se zeměmi jako Francie, Nizozemsko nebo Dánsko, které jsou z různých důvodů proti takovému rozšíření?

Finsko tradičně podporovalo rozšiřování a jedním z úspěchů našeho předsednictví v roce 2006 bylo i přispění k závěru Evropské rady o rozšíření v prosinci 2006. Nedávno jmenovaný ministr zahraničí Finska Pekka Haavisto veřejně vyjádřil silnou podporu evropské politice rozšiřování. Začátkem července se také zúčastnil setkání ministrů zahraničí se zeměmi západního Balkánu v rámci summitu berlínské procesu v Poznani.

Myslíme si však, že kandidátské země musí splňovat kritéria pro členství v EU a postupovat směrem k členství na základě vlastních zásluh. Podporujeme návrh Komise zahájit přístupová jednání se Severní Makedonií a Albánií. Jsme si však plně vědomi toho, že Finsko musí brát v úvahu názory skeptičtějších členských států předtím, než se v říjnu přijme jakékoli rozhodnutí v Radě.

Můžeme tedy říci, že v první řadě podporujete vstup zemí, které jsou v reformách pokročilejší, jako například zmíněná Severní Makedonie, a ostatní jen tehdy, když ji doběhnou?

Jak jsem již řekl, měli bychom hodnotit kandidátské země na základě zásluh. Pokud Severní Makedonie nebo kterákoliv jiná kandidátská země splní přístupová kritéria a souhlasí s tím všechny členské země, tak můžeme začít přístupová jednání.

Rusko je naším významným obchodním partnerem

A nakonec – Rusko. EU pravidelně obnovuje sankce vůči Moskvě. Finsko tento druh politiky podporuje, ale myslíte si, že v blízké budoucnosti se vztahy s Ruskem mohou zlepšit a pokud ano, je úkolem Finska zlepšení zprostředkovat? Jinými slovy, existuje prostor pro lepší spolupráci s Ruskem, a pokud ano, kde stojí Finsko?

Jakýkoliv pokrok závisí na samotném Rusku a zejména na tom, jak bude Rusko jednat v kontextu Ukrajiny. Neočekáváme žádné zásadní změny ohledně vztahů mezi EU a Ruskem. V současnosti není důvod ke zmírnění sankcí vůči Rusku. Přesto je však podstatné udržovat kontakt a vést dialog, pokud to EU dává přidanou hodnotu. Je důležité, aby se i orgány EU zapojily do dialogu s Ruskem, nejen s členskými státy.

Do jaké míry je vaše pozice ovlivněna historickými vazbami Finska s Ruskem?

Přirozeně, vztah Finska a Ruska je ovlivněn jak historií, tak i geografickou polohou. Máme 1300 km společných hranic s Ruskem, což je zároveň druhá nejdelší externí hranice EU. Navzdory sankcím je Rusko stále významným obchodním partnerem a Finsko je největším zahraničním investorem v Rusku. Některá odvětví, jako například mlékárenský průmysl a maloobchod trpí kvůli sankcím, ale přesto mnohé společnosti do Ruska investují. Rusové jsou největší turistickou skupinou ve Finsku a máme velmi silné mezilidské vztahy s lidmi z Ruska.

Jsme velmi pragmatičtí, co se týká vztahů vůči našim sousedům, ale nejsme naivní. Jsme si vědomi problémů, ohledně dezinformací, hybridní nebo kybernetické bezpečnosti. Z toho důvodu je pro nás důležité obecné posílení odolnosti EU v těchto záležitostech.

  • Zdroj: Euractiv.cz