Finanční správu ČR možná čeká zeštíhlení v ještě větší míře, než se původně předpokládalo. Podle zpravodajství České televize chce ředitelství finanční správy namísto plánovaných 11 pracovišť výrazně omezit činnost u 34 úřadů. Úspory by díky tomu měly v následujících pěti letech dostáhnout 686 milionů korun. Návrh je předběžný a bude se probírat se starosty a starostkami dotčených obcí. Těm vadil už i původní plán. Prahy a Středočeského kraje se zeštíhlení týkat nebude.
Podle generální ředitelky Finanční správy ČR Tatjany Richterové sice může tato optimalizace v místě územního pracoviště, které má být zrušeno, vyvolat řadu otázek ze strany starostů dotčených měst a obcí. Proto chce Finanční správa ČR v průběhu nadcházejících týdnů jednat se starosty těchto měst a obcí, kterých se má uvedená „optimalizace“ týkat. Ředitelka Richterová k tomu dále dodává, že vedení Finanční správy ČR je připraveno vyslechnout návrhy či stanoviska zástupců územních samospráv s tím, že se poté rozhodne o tom, která pracoviště budou převedena do „optimalizovaného režimu“.
Některá pracoviště by měla přejít do takzvaného režimu dva plus dva, při němž budou pracovat jen dva úředníci dva dny v týdnu. Finanční správa ČR chce totiž v příštím roce snížit vlastní stavy o deset procent, a ušetřit tak tři čtvrtě miliardy korun. Konkrétně daňová správa pak plánuje seškrtat tři procenta míst (zhruba pět set berních úředníků) a podle zjištění České televize už od jara informuje vybraná tuzemská města o možném omezení místních finančních úřadů.
Proti tomuto kroku se staví obce. Poukazují na možné zhoršení dostupnosti některých služeb. „Znamená to vzdalování se státní správy od občana,“ potvrdila starostka Valašských Klobouků Eliška Olšáková. Dodává, že pro občany této obce bude plnohodnotné místo až ve čtyřicet kilometrů vzdáleném Vsetíně.
Upozorňuje i na další problémy. „Když třeba řešíte daň z nemovitosti nebo i daň z fyzických osob, a jde o opravdu malé živnostníky, pak se potřebují třeba i poradit, je to nedomyšlené,“ říká. Obává se, že v systému dva plus dva na to nebude prostor. Ani odbornost dvou lidí, kteří zůstanou, na to nemusí podle ní stačit. „Snažila jsem se to vysvětlit i na rozpočtovém výboru v Poslanecké sněmovně, ale zatím bez výsledku,“ konstatuje Eliška Olšáková.
Dodává také, že i nad skutečnou výší úspor visí otazník, protože například v Kloboukách sídlí pracoviště ve vlastní budově, jinde se prostor najímá. Pracovníci, kterým bylo nabídnuto místo, se navíc nemusí chtít přemístit jinam.
„Bude mít i ekonomický dopad na obec, když odejde patnáct lidí,“ doplňuje. A zmiňuje i praktický dopad, že když teď bude vyřizovat své věci na vsetínském úřadě zhruba šest tisíc dalších lidí, nebudou mít ani kde zaparkovat. „Budu nadále trvat na tom, aby pracoviště finančního úřadu v obci zůstalo,“ konstatuje Eliška Olšáková.
Podobné názory už v půlce června vyjádřil třeba starosta Ledče Zdeněk Tůma, který řekl, že „spojení občanů s dalším finančním úřadem, kde mají možnost kontaktovat pracovníky osobně, je až v Havlíčkově Brodě, což je místo vzdálené třicet kilometrů.“ Předseda Svazku obcí Podoubraví Václav Venhauer, pod nějž spadá i Chotěboř, se přidává: „Pro nás to není optimalizace, ale rušení finančních úřadů. Dostupnost občanům se zhorší.“
Ředitelka Finanční správy ČR Tatjana Richterová v rozhovoru pro Českou televizi uvedla, že proces nepovede ani k vylidňování venkova, ani k omezení služeb pro občany. „Obcím bude nabídnuto, které služby jim budeme poskytovat zejména pro občany, protože jsou to územní pracoviště, kde máme zmapováno, jaké služby jsou nejžádanější, takže se budeme snažit jim vyjít vstříc a dohodnout se,“ řekla Tatjana Richterová.
Zároveň přiznává, že omezení bude spočívat v tom, že úředníci nebudou dostupní každý den. Nicméně to není, podle ní, standardem v rámci finanční správy. „V okresních úřadech a větších úřadech dodržujeme režim úředních dnů pondělí a středy, ostatní dny si zvou pracovníci lidi k návštěvám. A předpokládáme, že vzhledem k spádovosti je možné si domluvit na úřední dny schůzky a je také předpoklad, že by byli pracovníci v případě žádosti občana schopni i za ním dojít. Ovšem předpokládáme i elektronizaci,“ uvedla Tatjana Richterová.
Podle ředitelky Tatjany Richterové Finanční správa ČR díky těmto opatřením ušetří 150 milionů korun na provozních prostředcích. Zeštíhlí o tři procenta, tedy asi 490 pracovníků. Tatjana Richterová rovněž připomněla, že první vlna optimalizace finančních úřadů proběhla již v roce 2016 a v režimu dva plus dva již tři roky úspěšně pracuje 23 územních pracovišť.
Finanční správa si výsledky dosavadní optimalizace pracovišť pochvaluje, podle Tatjany Richterové se zvýšila efektivita při zachování dostupnosti a rozsahu poskytovaných služeb. S tím ale třeba oslovená starostka Valašských Klobouků Eliška Olšáková nesouhlasí. „Mám jiné informace, že spokojenost na úřadech rozhodně nebyla,“ uvedla Eliška Olšáková.
Richterová pro ČT připustila, že po diskusi se starosty může návrh projít úpravou a některá pracoviště by tak nakonec omezovat provoz nemusela.
Finanční správa ČR bude, podle své ředitelky Tatjany Richterové, šetřit na dalších místech. „Principiálně jsme se dohodli, že budeme šetřit pět procent pracovníků na úrovni generálního finančního ředitelství, dále specializovaného finančního úřadu, odvolacího finančního ředitelství a na řídících úrovních finančního úřadu, tedy i na finančních úřadech, a to pět procent. A na těch nižších úrovních 2,5 procenta,“ uvedla Tatjana Richterová.
Resort financí hodlá šetřit i rušením části neobsazených míst. Ve státní správě jich je téměř čtyřiadvacet tisíc a úřady na ně pobírají peníze, i když nikdo nepracuje. Ministryně financí Alena Schillerová chce seškrtat 5700 pozic (obsazených i neobsazených), od čehož si slibuje roční úsporu ve výši 1,7 miliardy korun. Změny by neměli pocítit učitelé, hasiči nebo policisté.
O deset procent také mají klesnout provozní výdaje. Třeba ty na nákup materiálu, vody, paliv, energií, nájemného nebo cestovného. To má ušetřit tři miliardy ročně.