Ve dnech 22. a 23. května 2017 se v Bruselu konal Evropský podnikatelský summit, na kterém se každoročně setkávají zástupci evropských institucí, byznysu a dalších zúčastněných stran, aby diskutovali o hlavních politikách a ekonomickém vývoji v EU. Tématem jednoho z hlavním plenárních zasedání byla budoucnost Evropy.
Evropská komise nedávno vydala bílou knihu o budoucnosti Evropy, která stanovuje pět scénářů, jimiž se EU může do budoucna ubírat. Čtyři z nich počítají se zapojením všech členů EU, jeden s tím, že by se EU rozdělila na dvourychlostní. Mezi ty čtyři patří pokračování v dosavadní praxi, kdy se členské státy zaměří na realizaci současných reforem, postupná orientace pouze na zlepšování jednotného vnitřního trhu, zaměření na méně priorit s vyšší efektivitou jejich implementace, nebo hlubší integrace a spolupráce všech členských států. Pátou možností je scénář, ve kterém by úzce spolupracovaly pouze ty státy, které projeví zájem, což by umožnilo efektivnější a rychlejší implementaci prioritních oblastí.
Místopředseda Evropské komise zodpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen v této souvislosti uvedl, že EU nechtěla sama určit pouze jednu cestu, ale chtěla představit více variant a zahájit diskuzi ohledně toho, která z nich bude pro EU a její občany nejlepší. Vyzval zároveň veškeré evropské stakeholdery, aby se k návrhům scénářů vyjádřili a pomohli Komisi vytyčit správný směr budoucího směřování EU. V souvislosti s budoucím vystoupením Velké Británie z EU uvedl, že EU po brexitu bude jiná, než předtím a bude vyžadovat větší zapojení členských států. Cílem EU je být hlavním hráčem, který utváří pravidla globální ekonomiky vybudovaná na vysokých standardech a volném mezinárodním obchodu. Zdůraznil ale, že je zároveň potřeba chránit evropské podniky před neférovými praktikami jiných zemí, o což se teď EU snaží v rámci vyjednávání nových pravidel používání nástrojů na ochranu obchodu a nové metodologie výpočtu antidumpingového cla. Podle Katainena cítí EU rostoucí skepticismus vůči globalizaci a otevírání Evropy v rámci vyjednávání dohod o volném obchodu, což názorně ukázaly například protesty v řadě evropských zemí proti dokončení Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP) mezi EU a USA. V této souvislosti Komise nedávno vydala dokument s názvem Harvesting globalisation, který se tomuto tématu věnuje a vysvětluje pozitivní dopady globalizace.
Prezidentka Konfederace evropského podnikání BusinessEurope Emma Marcegaglia při příležitosti summitu uvedla, že evropská ekonomika ukazuje zlepšení, ať už jde o vyšší tempo růstu HDP, lepší výhled růstu evropské ekonomiky do budoucna, nižší nezaměstnanost nebo vyšší důvěru podnikatelů. Stabilizuje se i politická situace, o čemž svědčí výsledky nedávných voleb v některých silných členských státech, ať už jde o prezidentské volby ve Francii nebo volby v Nizozemí. Ne vše je ale pozitivní. Velkou ránou pro EU bylo odhlasování vystoupení Velké Británie, EU se stále potýká se silnou vlnou migrace a skepticismus vůči EU a míra investic, i když se postupně zvyšuje, dosahuje nižší úrovně, než před vypuknutím hospodářské krize v roce 2008, takže je nutné pokračovat ve snahách o zlepšení. Mezi hlavní cíle EU z pohledu evropských podnikatelských organizací řadí prezidentka BusinessEurope rychlé zlepšení investičního prostředí, odstranění bariér na jednotném vnitřním trhu a vytvoření silné průmyslové politiky. Průmysl je pro rozvoj ekonomiky klíčový, nicméně jeho podpora a podíl na celkovém HDP EU klesá, což by měla změnit právě strategie průmyslové politiky. EU by také měla být schopná vyjednávat ambiciózní obchodní dohody se třetími zeměmi a prezentovat výhody mezinárodního obchodu. Pouze v EU závisí zhruba 21 milionů pracovních pozic a ještě více na importu.