• Zveřejněno: 14.06.2019
Komise a vysoká představitelka dnes 14.6.2019 vydávají zprávu o pokroku v boji proti dezinformacím a o nejdůležitějších zkušenostech, které přinesly volby do Evropského parlamentu. Zpráva tvoří příspěvek do diskuse vedoucích představitelů EU v příštím týdnu.

Ochrana demokratických procesů a institucí před dezinformacemi je velkou výzvou pro všechny společnosti na celém světě. Unie se v řešení tohoto problému ujala vedení a zavedla pevný rámec koordinovaných opatření plně respektující evropské hodnoty a základní práva. Dnešní společné sdělení uvádí, jak akční plán proti dezinformacím a balíček týkající se voleb přispěly k boji proti dezinformacím a k zachování integrity voleb do Evropského parlamentu.

Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová, místopředseda Komise odpovědný za jednotný digitální trh Andrus Ansip, komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová, komisař pro bezpečnostní unii Julian King a komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Marija Gabrielová ve společném prohlášení uvedli:

„Rekordní účast ve volbách do Evropského parlamentu jasně ukázala zvyšující se zájem občanů o evropskou demokracii. Naše opatření, včetně zřízení sítí volební spolupráce na vnitrostátní a evropské úrovni, pomohla ochránit naši demokracii před pokusy o manipulaci.

Jsme přesvědčeni, že naše úsilí přispělo k omezení dopadu dezinformačních akcí, a to i ze strany zahraničních sil, díky úzké koordinaci činnosti mezi EU a členskými státy. Tím ale naše práce zdaleka nekončí. Určité dezinformace se ve volbách do Evropského parlamentu přesto objevily. Nemůžeme to jen odbýt tím, že v dnešní době už je to běžné. Nepřátelské subjekty neustále mění svou strategii. Proto před nimi musíme mít náskok. Boj proti dezinformacím je pro orgány EU a členské státy jednou ze společných, dlouhodobých výzev.

Před volbami jsme byli svědky koordinovaného neautentického chování, jehož cílem bylo šířit kontroverzní materiál na online platformách, a to i prostřednictvím automatizovaných služeb a falešných účtů. Zvláštní odpovědnost za řešení problému dezinformací tedy nesou online platformy. Facebook, Google a Twitter dosáhly díky naší aktivní podpoře určitého pokroku v rámci kodexu zásad boje proti dezinformacím. Nejnovější měsíční zprávy, které dnes zveřejňujeme, tento trend potvrzují. Nyní od online platforem očekáváme, že ve svém úsilí nepoleví, ale naopak jej zintenzivní a splní všechny závazky, ke kterým se v kodexu zavázaly.“

Ačkoli je stále příliš brzy na to, abychom mohli vyvodit konečné závěry o rozsahu dezinformací při nedávných volbách do Evropského parlamentu a jejich dopadu na tyto volby, je zřejmé, že opatření přijatá Evropskou unií pomohla odrážet útoky a odhalit dezinformační pokusy. Stalo se tak i za přispění řady novinářů, subjektů ověřujících faktickou správnost údajů, platforem, vnitrostátních orgánů, výzkumných pracovníků a občanské společnosti. Díky větší informovanosti veřejnosti bylo pro dezinformátory obtížnější manipulovat s veřejnou diskusí.

Opatření EU se zaměřila zejména na čtyři vzájemně se doplňující složky: 

1.      Unie posílila svou schopnost odhalovat a potírat dezinformace, a to prostřednictvím pracovních skupin pro strategickou komunikaci a střediska EU pro hybridní hrozby fungujícího v rámci Evropské služby pro vnější činnost. Zvýšila rovněž schopnost koordinované reakce na dezinformace vytvořením systému včasného varování, který usnadňuje výměnu informací mezi členskými státy a orgány EU. 

2.      Na základě dobrovolného kodexu zásad boje proti dezinformacím spolupracovala Unie s online platformami i s celým odvětvím, aby se zvýšila transparentnost politických sdělení a zabránilo se manipulativnímu zneužívání služeb těchto platforem. Důležité bylo zajistit, aby uživatelé věděli, proč se jim konkrétní politický obsah a inzeráty zobrazují, odkud pocházejí a kdo za nimi stojí.

3.      Komise a vysoká představitelka ve spolupráci s Evropským parlamentem pomohly zvýšit informovanost společnosti a její odolnost vůči dezinformacím, a to zejména tím, že zveřejňovaly velké množství podložených zpráv a znovu se zasadily o zvyšování mediální gramotnosti.

4.      Komise podporovala úsilí členských států o zajištění integrity voleb a posílení odolnosti demokratických systémů Unie. Zřízení sítí volební spolupráce na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni s napojením na systém rychlého varování zlepšilo připravenost na potenciální hrozby.

Ochrana demokratických procesů a institucí EU tím však zdaleka nekončí. Dezinformace jsou rychle se měnící hrozbou. Taktiky používané interními i externími subjekty, které jsou zejména napojeny na ruské zdroje, se vyvíjejí stejně rychle jako opatření přijatá státy a online platformami. Novým trendům a postupům je třeba se bránit nepřetržitým výzkumem a nasazením odpovídajících lidských zdrojů, aby bylo možné lépe odhalovat dezinformační kampaně a dále zvyšovat připravenost na úrovni EU a členských států. 

Aktuální informace od internetových platforem podle kodexu

V boji proti dezinformacím nesou zvláštní odpovědnost online platformy. Komise dnes rovněž zveřejňuje nejnovější měsíční zprávy společností Google, Twitter a Facebook vydávané na základě samoregulačního kodexu zásad boje proti dezinformacím. Květnové zprávy potvrzují trend zaznamenaný v předchozích hodnoceních Komise. Všechny platformy dosáhly od ledna pokroku ohledně transparentnosti politické reklamy a zveřejňování těchto inzerátů v knihovnách, což poskytuje užitečné nástroje pro analýzu výdajů na reklamu jednotlivých politických aktérů v rámci EU. Zatímco Facebook již přijal opatření k zajištění transparentnosti tematické reklamy, společnosti Google a Twitter ještě mají v tomto ohledu co dohánět.

Snahy o zajištění integrity služeb pomohly uzavřít prostor pro pokusy o manipulaci evropských voleb, ale platformy musí lépe vysvětlit, jak omezení činnosti automatizovaných služeb a falešných účtů zabránilo šíření dezinformací v EU. Google, Facebook a Twitter oznámily zlepšení kontroly umísťování reklamy, aby omezily nekalou praktiku tzv. clickbaitu (lákající uživatele na zdánlivě zajímavý obsah za účelem zvýšení návštěvnosti internetové stránky) a snížily příjmy z reklamy šiřitelů dezinformací. Zatím však nebylo dosaženo dostatečného pokroku ve vývoji nástrojů, které by zvýšily transparentnost a důvěryhodnost internetových stránek, na nichž se reklama inzeruje.

Navzdory dosaženým výsledkům zbývá ještě dokončit řadu úkolů: všechny online platformy musí poskytovat podrobnější informace, aby bylo možné identifikovat nepřátelské subjekty nebo určit, na které členské státy je škodlivý obsah zaměřen. Měly by posílit spolupráci se subjekty ověřujícími faktickou správnost údajů a dát uživatelům možnost spolehlivěji odhalovat dezinformace. A konečně by platformy měly poskytnout výzkumným pracovníkům odpovídající přístup k datům v souladu s pravidly ochrany osobních údajů. Nedávná iniciativa Twitteru ohledně uvolnění příslušných datových souborů pro výzkumné účely v tomto ohledu otevírá cestu umožňující nezávislý výzkum v oblasti dezinformačních akcí, které nepřátelské subjekty provádějí. Komise dále platformy vyzývá, aby svou politiku transparentnosti uplatňovaly i při každých volbách na vnitrostátní úrovni.

Další kroky

V souladu se závěry svého březnového zasedání se Evropská rada na svém červnovém summitu vrátí k otázce ochrany voleb a boje proti dezinformacím. Dnešní zpráva bude důležitým příspěvkem k této diskusi vedoucích představitelů EU, kteří určí směr, jimiž se budou další politická opatření ubírat.

Komise a vysoká představitelka jsou i nadále odhodlány pokračovat ve svém úsilí chránit demokracii EU před dezinformacemi a manipulací. Ještě v tomto roce podá Komise zprávu o provádění balíčku týkajícího se voleb a posoudí účinnost kodexu zásad boje proti dezinformacím. Na tomto základě může Komise zvážit, zda přijme další opatření, jež zajistí a zlepší reakci EU na tuto hrozbu.

Souvislosti

Evropská unie aktivně potírá šíření dezinformací od roku 2015. V návaznosti na rozhodnutí Evropské rady z března 2015 byla v rámci Evropské služby pro vnější činnost zřízena pracovní skupina East StratCom s cílem zpochybnit probíhající dezinformační kampaně Ruska. V roce 2016 byl přijat společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám, po němž v roce 2018 následovalo společné sdělení o zvýšení odolnosti a posílení kapacit pro řešení hybridních hrozeb.

dubnu 2018 Komise nastínila evropský přístup a samoregulační nástroje pro boj proti šíření dezinformací na internetu. V říjnu 2018 podepsaly kodex zásad Facebook, Google, Twitter a Mozilla, jakož i obchodní sdružení zastupující online platformy, reklamní průmysl a zadavatelé reklamy. Společnost Facebook, Google a Twitter se navíc zavázaly, že budou každý měsíc podávat zprávy o opatřeních přijatých před volbami do Evropského parlamentu. Komise za podpory skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA) bedlivě sledovala dosažený pokrok a spolu s předloženými zprávami zveřejnila měsíční hodnocení. Dne 22. května se ke kodexu připojila i společnost Microsoft a přihlásila se ke všem jeho závazkům.

Kodex jde také ruku v ruce s doporučením obsaženým v balíčku týkajícím se voleb, který předseda Komise Juncker oznámil v projevu o stavu Unie v roce 2018 a jehož cílem je zajistit svobodné, spravedlivé a bezpečné volby do Evropského parlamentu. Mezi opatřeními uvedenými v balíčku patří větší transparentnost politické reklamy online a možnost uvalit sankce za nezákonné použití osobních údajů se záměrem ovlivnit výsledky těchto voleb. Členské státy dostaly také doporučení, aby vytvořily síť vnitrostátní volební spolupráce a zapojily se do sítě pro volební spolupráci na evropské úrovni.

  • Zdroj: Evropská komise