• Evropská komise vydává již třetí zprávu o provádění evropské energetické unie
• Její součástí je i třetí seznam 173 tzv. evropských energetických projektů společného zájmu (interaktivní mapa projektů)
• Jde o 110 projektů v oblasti elektroenergetiky, 53 na plynových projektů a poprvé také 6 týkajících se ropovodů
• Tyto projekty mají zrychlené povolovací procesy a přístup k dalšímu financování z evropského rozpočtu
• Komise také zveřejňuje srovnávací přehled každé země EU včetně České republiky, jak si stojí v přípravě integrovaného vnitrostátního plánu pro energetiku a ochranu klimatu
• Ten má každá země mít hotový začátkem roku 2018
• ČR má např. nižší podíl energie z obnovitelných zdrojů 9,8 % oproti evropskému průměru 13 %
• ČR ale používá dvojnásobně více pevných paliv jako např. uhlí (38,10 %)  než je průměr EU (16,2 %)
• A českým spotřebitelům výrazně klesly poplatky za změnu dodavatele plynu či elektřiny mezi lety 2011 a 2015, z 12,5 % na 5,9 % v případě plynu a z 7,4 % na 3,6 % v případě elektrické energie
• Zpráva také informuje o pokroku při urychlení inovací v oblasti čisté energie, o pokroku v oblasti energetické účinnosti, o fungování evropského trhu s uhlíkem a o prognózách Evropské agentury pro životní prostředí
• Komise zveřejňuje i studii o výrobcích-spotřebitelích energie pro domácnosti

Z třetí zprávy o stavu energetické unie vyplývá, že přechod Evropy na nízkouhlíkovou společnost se v EU stává novou realitou.

Díky pokroku v roce 2017 je EU na dobré cestě k realizaci projektu energetické unie a k vytvoření nových pracovních míst, růstu a investic. Zavádějí se opatření na podporu sociálně spravedlivého přechodu na čistou energii.

Nyní nastal čas, aby se zmobilizovala celá společnost – občané, města, venkovské oblasti, společnosti, akademická obec, sociální partneři – a přijala za energetickou unii plnou odpovědnost, pomohla jí pokročit vpřed a aktivně se zapojila do vývoje řešení pro budoucnost.

Třetí zpráva o stavu energetické unie, která byla dnes zveřejněna, sleduje pokrok dosažený za poslední rok od zveřejnění druhé zprávy o stavu energetické unie v únoru 2017 a prezentuje očekávání na nadcházející rok.

Třetí zpráva o stavu energetické unie rovněž potvrzuje, že energetická transformace není možná, pokud se infrastruktura nepřizpůsobí potřebám budoucího energetického systému. Energetické, dopravní a telekomunikační infrastruktury jsou navzájem stále více propojeny. Místní sítě budou mít pro každodenní život evropských občanů, kteří budou stále více přecházet na elektromobilitu, decentralizovanou výrobu energie a řešení reagující na poptávku, čím dál tím větší význam. Bylo již dosaženo značných úspěchů, ale nedostatky přetrvávají zejména v oblasti elektřiny. Komise dnes k vyřešení tohoto problému přijala sdělení týkající se 15% cíle propojení elektroenergetických soustav do roku 2030. Schválila rovněž třetí seznam projektů společného zájmu.

V reakci na tuto zprávu Maroš Šefčovič, místopředseda Komise odpovědný za energetickou unii, uvedl: „Energetická unie bude úspěšná pouze tehdy, pokud všichni potáhneme za jeden provaz. Cílem je splnit závazek dokončit energetickou unii do konce současného mandátu Komise. V roce 2019 již energetická unie nesmí být jen politickou vizí, ale každodenní realitou, z níž budou mít prospěch všichni evropští občané. To bude vyžadovat větší zapojení všech částí společnosti. Příští rok tedy považuji za rok angažovanosti.“

Miguel Arias Cañete, komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiku, prohlásil: „Evropská energetická transformace je v plném proudu, o čemž svědčí rekordní úrovně energie z obnovitelných zdrojů a rychle klesající náklady. Aby se však tato transformace plně podpořila, musí se evropská energetická infrastruktura vyvíjet stejným směrem a stejnou rychlostí. Proto navrhujeme, aby byl nový seznam projektů zaměřen na klíčové propojení elektroenergetických soustav a inteligentní sítě. Dnešní opatření na podporu budování infrastruktury pro čistou energii představují další významný krok směrem k větší udržitelnosti, konkurenceschopnosti a bezpečnosti naší energetické soustavy, tak aby poskytovala skutečnou evropskou přidanou hodnotu.“

Klíčová zjištění

Dříve než tři roky od zveřejnění rámcové strategie pro energetickou unii předložila Komise ve svém sdělení „Čistá energie pro všechny Evropany“ téměř všechny návrhy potřebné pro naplnění zásady „energetická účinnost v první řadě“, podporu celosvětového vedoucího postavení EU v oblasti klimatu a energie z obnovitelných zdrojů a zajištění spravedlivých podmínek pro spotřebitele energie.

Konkrétními kroky v procesu dokončení projektu energetické unie je soubor iniciativ v odvětví dopravy „Evropa v pohybu“ z března letošního roku, jejichž cílem je zachovat si konkurenceschopnost v době sociálně spravedlivého přechodu na čistou energii a digitalizaci, jakož i „Balíček opatření v oblasti čisté mobility“, který byl předložen v listopadu a jenž představuje rozhodující krok ke splnění cíle závazného snížení domácích emisí CO² nejméně o 40 % do roku 2030, k němuž se EU zavázala v Pařížské dohodě.

Dokončení energetické unie vyžaduje zapojení a úzkou spolupráci Komise, členských států a společnosti jako celku. Právě z tohoto důvodu budou muset členské státy na počátku roku 2018 dokončit návrh integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období po roce 2020. Předložení těchto návrhů do začátku roku 2018 je rovněž důležité k tomu, aby se demonstrovalo vedoucí postavení Unie na světové scéně.

V důsledku geopolitických událostí zůstává oblast energetiky a klimatu na předním místě pořadu jednání v roce 2017. Záměr americké vlády odstoupit od Pařížské dohody přiměl EU k tomu, aby se ujala vedení a reagovala posílením synergií mezi svými diplomatickými činnostmi v oblasti klimatu a energetiky. EU bude nadále stát za svým závazkem bojovat proti změně klimatu na celosvětové úrovni a posilovat svá stávající globální partnerství.

Ve zprávě o stavu Unie se rovněž zdůrazňuje, že zatímco celosvětové změny ve výrobě energie představují pro Evropu vážnou výzvu, vytváří rovněž jedinečnou příležitost k tomu, aby Evropa posílila svou úlohu světového lídra v oblasti přechodu na čistou energii a současně zajistila bezpečnost dodávek energie pro všechny své občany. Základním předpokladem pro přilákání investic do modernizace celého hospodářství EU ve prospěch občanů je prokázat ambice v otázkách, jako jsou obnovitelné zdroje energie, energetická účinnost, opatření v oblasti změny klimatu a inovace v oblasti čisté energie, jakož i zajistit správné cenové signály na trhu.

Energetická unie už prokázala svou užitečnost, ale ke splnění zbývajících úkolů má klíčový význam nepolevit v angažovanosti. K veškerým legislativním návrhům souvisejícím s energetickou unií, které Komise předložila, musí Evropský parlament i Rada přistupovat jako k prioritě. 

Co bylo přijato

• Třetí zpráva o stavu energetické unie a příloha 1: Aktualizovaný plán energetické unie; příloha 2: Poznámky k politice; příloha 3: Aktuální stav příprav na vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu; příloha 4: Pokrok při urychlení inovací v oblasti čisté energie; Přehled pro 28 členských států energetické unie,
• Třetí seznam projektů společného zájmu,
• Sdělení o infrastruktuře (o provádění 15 % cíle propojení elektroenergetických soustav),
• Zpráva o pokroku v oblasti energetické účinnosti,
• Zpráva o fungování evropského trhu s uhlíkem,
• Zpráva o Paktu starostů a primátorů,
• Zpráva o trendech a prognózách Evropské agentury pro životní prostředí,
• Studie o výrobcích-spotřebitelích energie pro domácnosti.