Česká ekonomika je zcela zásadním způsobem ovlivněna pandemií nového typu koronaviru, opatření přijatá k zamezení šíření nákazy způsobila v 1. pololetí 2020 mimořádně hlubokou recesi, vyplývá z nové makroekonomické prognózy ministerstva financí, z které by se mělo vycházet při přípravě státního rozpočtu na příští rok. Podle zpravodajství České televize v predikci ministerstvo pracuje se scénářem, že už nebudou přijímána další významná plošná restriktivní opatření a ekonomická aktivita by tak měla pozvolna oživovat.
„Vládou přijatá opatření na podporu ekonomiky a životní úrovně se promítají do reálných ekonomických čísel. Zvolený směr hospodářské politiky funguje a přináší ovoce. Ale ráda bych varovala před chybným dojmem, že mírné oživení může kompenzovat letošní bezprecedentní pokles,“ uvedla k predikci ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Očekává se, podle ní, že na úroveň reálného hrubého domácího produktu roku 2019 se vrátí Česká repub,lika až v roce 2023. „Vlivem logicky rostoucích mandatorních výdajů a protikrizových daňových úlev v řádu desítek miliard lze i v příštím roce předpokládat výraznější deficitní hospodaření. Výměnou za vyšší schodek však získáváme rychlejší ekonomické oživení, zachování životní úrovně a zmírnění růstu nezaměstnanosti,“ dodala Alena Schillerová.
Naposledy ministerstvo zveřejnilo prognózu v dubnu a odhadl v ní letos kvůli dopadům šíření koronaviru pokles ekonomiky o 5,6 procenta. Pro příští rok resort počítal s růstem HDP o 3,1 procenta. Nová predikce pro letošní rok počítá s propadem o 6,6 procenta, v tom příštím pak s růstem o 3,9 procenta.
Původně mělo ministerstvo další prognózu zveřejnit v červenci. Úřad se ale rozhodl počkat na podrobnější údaje o vývoji tuzemské i evropské ekonomiky a mít zároveň dlouhodobější údaje o vývoji státního rozpočtu. Ve druhém čtvrtletí přitom česká ekonomika klesla meziročně o 11 procent a mezičtvrtletně o 8,7 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku České republiky.
Z makroekonomické prognózy také plyne, že veřejné finance letos skončí ve schodku 6,4 procenta hrubého domácího produktu. Celkový veřejný dluh by pak měl stoupnout na 39,4 procenta HDP. Důvodem je propad daňových příjmů, nárůst výdajů rozpočtu kvůli zmírnění dopadů šíření koronaviru a s tím spojený vyšší schodek státního rozpočtu, uvedl úřad.
„Očekávané zadlužení bude stále o pět procentních bodů nižší, než činil veřejný dluh v roce 2013. Jsem přesvědčena, že Česká republika zůstane i v letošním roce nadále mezi zeměmi s nejnižším zadlužením v Evropě,“ dodává ministryně financí Alena Schillerová.
Loni veřejné finance skončily v přebytku 0,3 procenta HDP a celkový veřejný dluh činil 30,2 procenta HDP. Podle pravidel EU by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP.
Právě zveřejněná makroekonomická prognóza ministerstva financí je vcelku realistická a zohledňuje dopady šíření koronaviru. Proto také bylo na místě zhoršení odhadu letošního vývoje ekonomiky. Vyplývá to z reakcí analytiků oslovených agenturou ČTK.
Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila v hlavních parametrech považuje novou prognózu za vcelku realistickou. Dokonce se podle jeho názoru drží spíše velmi jemně na straně pesimismu. S ohledem na mimořádně turbulentní epidemiologický vývoj se domnívá, že predikce ministerstva výrazně nevybočuje.
Ekonom Komerční banky František Táborský celkově hodnotí novou prognózu ministerstva financí jako realistickou. Podle něho se ministerstvo vrátilo ke své předchozí praxi, kdy makroekonomické prognózy byly spíše lehce opatrné. Ty pak následně přinášely pozitivní překvapení, která se promítala do vývoje státního rozpočtu v posledních letech. Zároveň dodal, že pro příští rok prozatím počítá s deficitem státního rozpočtu 270 miliard korun.
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka prognóza zohledňuje dosavadní fakta o pandemii koronaviru. „Proto byla na místě aktualizace směrem k horšímu propadu ekonomiky. Ve většině parametrů se odhad ministerstva příliš neliší od jiných existujících prognóz. Jedinou vadou je absence odhadu salda veřejných financí pro příští rok,“ uvedl David Marek.
Nynější oživení ekonomiky přitom podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky je poměrně silné. Přičemž dále konstatoval, že nicméně další vývoj je do velké míry závislý na hospodářské politice, přičemž předkrizová úroveň HDP je realisticky dosažitelná už na přelomu let 2021 až 2022, tedy zhruba o rok dříve, než s čím počítá prognóza ministerstva financí.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč uvedl, že celkově lze říci, že vyznění prognózy z dílny ministerstva jdou realistickým směrem. Přitom letos počítá s poklesem ekonomiky o šest procent. „Nicméně vývoj na poli pandemie může mít ve zbytku roku negativní dopad na sentiment v ekonomice a na výkon české ekonomiky jako takový,“ dodal Radomír Jáč.
Česká televize k tom u dále uvedla, že podle červencových odhadů ekonomů českých bank pak letos klesne ekonomika kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o 7,5 procenta. Příští rok by se měla vrátit k růstu 5,3 procenta. ČNB v srpnové prognóze čeká pro aktuální rok pokles ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok růst o 3,5 procenta.
Letos vláda zvýšila schodek státního rozpočtu kvůli dopadům šíření koronaviru ze 40 na 500 miliard korun. Ke konci srpna měl rozpočet schodek 230 miliard korun. Pro příští rok očekávají někteří ekonomové, že by schodek rozpočtu mohl být až 300 miliard korun.
Poté se Česká televize věnovala vývoji evropské ekonomiky, kdy sdělila, že evropské ekonomiky se pravděpodobně nevrátí dříve než v roce 2022 na úrovně z období před příchodem pandemie nemoci covid-19. Uvedl to v úterý šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling. ESM funguje jako záchranný fond eurozóny.
„Zažíváme nejhorší ekonomickou krizi za 100 let. Neočekáváme, že se (evropské ekonomiky) vrátí na předkrizové úrovně před rokem 2022,“ řekl Klaus Regling na ekonomické konferenci v Aténách. Rovněž předpověděl, že rozpočtové deficity v eurozóně letos dosáhnou deseti procent hrubého domácího produktu (HDP). V příštím roce pak počítá s poklesem na pět procent HDP, napsala agentura Reuters.
Evropská centrální banka (ECB) minulý týden předpověděla, že HDP eurozóny se v celém letošním roce sníží o osm procent. V příštím roce pak ECB počítá s pětiprocentním nárůstem.
Evropský statistický úřad Eurostat v minulém týdnu oznámil, že ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí kvůli omezením souvisejícím s koronavirem klesla proti prvním třem měsícům roku o rekordních 11,4 procenta. V zemích platících eurem se ekonomika propadla o 11,8 procenta.