Evropská komise dnes zveřejnila dva očekávané dokumenty – strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork Strategy) a strategii pro ochranu biodiverzity. Oba dva dokumenty jsou součástí tzv. Green Dealu, tedy Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je „ozelenit“ evropskou ekonomiku.
„Smyslem Zelené dohody pro Evropu a strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ je vytvořit nový systém, v němž by příroda, potravinové systémy a biologická rozmanitost byly ve větší rovnováze, a chránit tak zdraví a dobré životní podmínky občanů a zároveň zvýšit konkurenceschopnost a odolnost EU,“ uvedl dnes místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu Frans Timmermans.
Ekologické zemědělství bude hrát prim
Komise chce v rámci své nové zemědělské strategie omezit používání nebezpečných pesticidů a hnojiv.
„Používání syntetických hnojiv se má během dekády snížit o pětinu a rizika pesticidů klesnout o 50 procent. Slovo ‚rizika‘ je důležité. Kilogram jednoho pesticidu totiž není totéž jako kilogram jiného a plán se má zaměřit na nejvíce rizikové látky, nikoli na prvoplánové snižování spotřeby,“ zdůraznil odborník na ochranu životního prostředí Vojtěch Kotecký z institutu Glopolis.
Snížit se má podle Komise také prodej antibiotik určených pro hospodářská zvířata, a to až o 50 procent. Dalším konkrétním cílem pro rok 2030 má být rozšíření ekologického zemědělství, které by se mělo praktikovat na 25 procentech zemědělské půdy v EU. Rozloha ekofarem by se tak podle odhadů Koteckého musela rozšířit zhruba na trojnásobek.
Podle české europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS, ECR) je zemědělská strategie tím správným krokem vpřed. „Podpora zemědělství musí jít ruku v ruce s ochranou životního prostředí, zejména na venkově, protože zemědělství je v této oblasti rozhodujícím faktorem. Důraz musí být kladen na dobré hospodaření s půdou, podporu biodiverzity, omezování chemických látek používaných v zemědělství,“ uvedla europoslankyně s tím, že strategie musí vzít v potaz dopady koronavirové krize.
Evropská komise chce také pracovat na zkracování dodavatelských řetězců, které mnohdy vedou přes celou Evropu a přispívají tak k emisím skleníkových plynů a znečištění ovzduší. Komise chce v souladu se závazky snižování emisí poskytovat dotace těm zemědělcům, kteří se svým způsobem hospodaření podílí na pohlcování emisí uhlíku.
„Obecně je pozitivním krokem komplexní pohled na zemědělství a spotřebu. Důležité je, že se strategie nezaměřuje pouze na dílčí aspekty zemědělství, například na podporu produkce, aniž by je zajímal dopad na jiné,“ uvedla ke strategii Vrecionová.
Svou roli v „ozelenění“ evropského zemědělství by měli sehrát i vědci. „Strategie by měla být otevřena i novým šlechtitelským metodám, například genové editaci. Tyto metody pomáhají rostlinám odolávat škůdcům nebo suchu bez potřeby chemie,“ dodala Vrecionová.
Dotace za ochranu krajiny
Zemědělství se bez zdravé krajiny neobejde. S dnešní agrární strategií proto Evropská komise zveřejnila dokument zaměřený na ochranu biologické rozmanitosti. Ten obsahuje další sérii cílů pro rok 2030. Mezi nimi je i ambice zasadit 3 miliardy stromů. Unie chce také do té doby zastavit klesající trend počtu včel, čmeláků a dalších opylovačů.
Rozšířit by se měly také evropské chráněné oblasti. Do roku 2030 by pod ochranu mělo spadat minimálně 30 procent evropského území a 30 procent moří.
Komise ve svém návrhu myslela i na problém sucha, který v posledních letech sužuje Česko. „Agrární dotace by se měly změnit tak, že na 10 procentech pozemků vznikne rozptýlená zeleň nebo voda: remízky, meze, stromy, rybníčky a podobně. Mají chránit půdu před erozí, pomoci se zadržováním vody a vracet život do krajiny,“ vysvětlil Kotecký.
Do roku 2030 chce Komise také revitalizovat 25 tisíc kilometrů řek.