• Zveřejněno: 10.01.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Dražší a méně dostupné hypotéky změní v Česku trh s nájemním bydlením. Jeho podíl bude růst. Nyní je v nájmu asi pětina českých domácností, v Praze dokonce téměř třetina. Ve srovnání s Evropskou unií je však i to nízký podíl. Například v Německu nežije ve vlastním každá druhá domácnost. Nájemní bydlení hodlá v tuzemsku do budoucna podpořit také stát. Uvedla to včera Česká televize ve svém publicistickém pořadu Devadesátka.

Ředitel odboru politik bydlení ministerstva pro místní rozvoj Jiří Klíma uvedl v tomto pořadu, že nedostatek nájemních bytů na současném trhu si stát uvědomuje a proto chce vytvořit podmínky pro to, aby se v České republice opět vytvořil sektor nájemního bydlení. Podle něho zpočátku obecního charakteru, později také investorského a developerského. Zároveň uvedl, že v současné době je dokončen, a je již i po připomínkovém řízení, program Výstavba, který počítá nejen se sociálními byty, ale má zahrnovat i tzv. dostupné byty pro středně příjmové domácnosti a pro obecně prospěšné profese.

Program bude zajišťován Státním fondem rozvoje bydlení. Letos na něj má být vyčleněna miliarda korun, z toho 650 milionů pro stoprocentní dotace na pořízení sociálních bytů. Od příštího roku to mají být každoročně tři miliardy, z toho dvě na dotační politiku a miliarda na úvěrovou politiku. Podle Jiřího Klímy by tyto tři miliardy korun mohly „přinést“ dva až pět tisíc bytů.

V průběhu pořadu se diváci rovněž dozvěděli, že počátkem 90. let minulého století žilo v bytech státních nebo podnikových šest z deseti Čechů. Pozdější léta se nesla v duchu výrazného růstu zájmu o vlastní bydlení, zrodu hypoték, silné bytové výstavby. Vrchol hypotečního boomu nastal v roce 2017, v loňském roce již začala vlna klesat. Objem hypotečních úvěrů se tehdy v meziročním srovnání zmenšil o šest miliard korun. Celkově se sjednaly úvěry za 220 miliard korun.

Za poklesem zájmu o hypoteční úvěry je nejen postupný růst úrokových sazeb, ale i přísnější podmínky pro získání hypoték platné od října loňského roku. Výraznější odliv žadatelů o úvěry na bydlení proto odborníci očekávají až v letošním roce.

V důsledku těchto ekonomických opatření tak roste počet lidí, kteří na vlastní bydlení nemají nebo ho nechtějí a raději hledají pronájmy. Přitom poptávka po pronájmech v Praze a Brně stále roste. V hlavním městě je nyní podíl nájemního bydlení necelá třetina. V některých světových metropolích je to však mnohem více, například v Berlíně či Vídni žije v nájmu celých 80 procent domácností.

Snahou státních orgánů České republiky je, aby počet nájemních bytů u nás přibýval. Česká televize k tomu dále uvedla, že na jejich stavbu se připravují i developeři, kteří dosud prodávali byty jen do vlastnictví.

V současné době lidé podepisují nájemní smlouvy nejčastěji na rok, na dva. To by se mělo změnit. Podle ředitele Central Europe Holding Jiřího Pácala se zapotřebí se vrátit do doby, kdy nájemní bydlení bylo domovem a nikoliv jen přechodným bydlením. Podle něho se nájemní doba v bytech bude i nadále prodlužovat.

Předseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba uvedl příklad bohatého Švýcarska, kde ve vlastním bydlení žije jen 10 až 12 procent obyvatel. V Česku je podle něj vlastnické bydlení klíčové na venkově, kde je důležité i pro stabilizaci obyvatel. Ve městech je pak podle něho klíčové nájemní a družstevní bydlení.

V závěru diskusi k nájemnímu bydlení shrnul Jiří Klíma s tím, že vidí mezi mladou generací velký příklon k tomu, mít nájemní smlouvu, protože nevydrží na jednom místě rok či dva. Lidé se již, podle něho, odvracejí od třicetiletých hypoték, jako tomu bylo dosud zvykem u začínající, mladé generace.