Pro rodiče samoživitele to je v posledních dnech hned několik dobrých zpráv. Ve středu schválila vláda, že by snad mohli dostávat takzvané zálohované výživné od státu. Ten by pak dlužné částky od neplatičů alimentů vymáhal. Zda se však podaří zákon uvést po řadě vždy nakonec planých pokusů z minulých let do úspěšného finále, jisté není. Průlomem se jeví i návrh rezortu spravedlnosti, že by tito neplatiči nebyli kriminalizováni.

Jisté je, že tím ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) ukázala, že si vzala k srdci výzvu premiéra Bohuslava Sobotky, aby spolu s dalšími ministry do konce března dala vládě ty návrhy, které podle nich musí projít do voleb. I když sice až napotřetí, dokázala tak Marksová zálohované výživné ve vládě prosadit. O dalším osudu zákona rozhodnou poslanci. Projde-li, novou dávku by podle tohoto předloženého návrhu mohly dostávat děti z domácností s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Úřady práce by jim vyplácely podle věku dítěte nejvýš 2 088, 2 568 či 2 940 korun, maximálně 1,2násobek dětského životního minima.

Slíbeno bylo hned v koaliční smlouvě

Náhradní výživné vládnoucí strany (ČSSD, ANO a KDU-ČSL) slibovaly už v koaliční smlouvě. Podle návrhu bude možné o novou sociální dávku žádat, pokud rodič dítěti neplatí soudem nařízené alimenty či jejich část přes tři kalendářní měsíce. O přidělení by rozhodl krajský úřad práce, po neplatiči by pak stát vyplacenou sumu na dávku vymáhal u soudu či exekucí. Podle odhadů by se státu vrátila asi desetina vyplacené sumy. Roční náklady ministerstvo práce (MPSV) spočítalo na 736,8 milionu korun, počítá se s tím, že zpět by stát dostal asi 74 milionů korun.

Jisté je již nyní, že opoziční TOP 09 bude ale v parlamentu proti. „Stát nemá nahrazovat nezodpovědného rodiče, ale má jej přimět k plnění jeho povinností,“ uvedla pro média ve středu místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Dodala, že její spolustraníci jako řešení navrhují, aby stíhání dlužníků bylo možné už po dvou měsících neplacení alimentů, zatímco nyní je nehrazení výživného trestné až po čtyřech měsících.

V Evropské unii je zálohované výživné běžné

Česko by nebylo v tomto ohledu žádnou vyjímkou. Spíše naopak. V Evropské unii zálohové výživné pobírají matky celkem v 15 zemích – mimo jiné i v sousedním Slovensku, v Bulharsku, v Litvě, v Polsku, Maďarsku a dalších zemích.

Podle Lucie Asenové z Asociace neúplných rodin u nás dluží (častěji) otcové na výživném na své děti v průměru za období roku a půl. Dohromady dluží tito neplatiči na alimentech až 13 miliard korun. Ročně je proto v Česku nařízeno jen na tyto dlužníky více než sto tisíc exekucí.

Absence výživného s sebou táhne řadu dalších problémů

Úzce spojený s neplacením a špatnou vymahatelností výživného na děti je pak i další nepříznivý fenomén - nucená zadluženost takovýchto neúplných rodin. Chybí tam finance i na nejnutnější úhrady, což nutí rodiče samoživitele k půjčkám. I když jde o půjčení malé částky, dluhy se o úroky či při případném prodlení raketově navyšují. Problémy, se kterými se pak potýkají následně v dalších letech, padají ale samozřejmě již jen na jejich hlavu – včetně insolvencí, bankrotů i exekucí. Nesporným faktem, který je s celou touto záležitostí také spojen, je skutečnost, že při případné žádosti o různé formy státní sociální podpory se započítává automaticky do příjmu matky i částka určená soudem na alimentech. A to i když jde pouze o hypotetickou částku, kterou matka (nebo rodič samoživitel) nevidí v plné výši ani jednou v roce. Tím se domácnost ocitne v kategorii těch, které nemají na jakýkoli pomocný finanční prostředek nárok.

Průlom: Dlužníci alimentů nepůjdou do vězení?

I další zpráva, která se této závažné problematiky dotýká, je vlastně zprávou dobrou. Zatímco totiž část politiků vytrvale (a často neúspěšně) žádá, aby na dlužníky alimentů byl stát tvrdší, ministerstvo spravedlnosti před několika dny ve své analýze uvedlo, že kriminalizace neplatičů samotný problém neřeší. Navrhuje tedy, aby neplacení alimentů už nebylo v blízké budoucnosti trestným činem. Logiku to má, protože od uvězněného rodiče-neplatiče peníze zpravidla stejně lze těžko vymáhat.

Zanedbání povinné výživy je dosud u nás jedním z nejčastěji se vyskytujících trestných činů, navíc s vysokým počtem recidivistů (analýza zmiňuje až 50 procent).

V současné době při neplnění vyživovací povinnosti hrozí dlužníkům rok odnětí svobody, při úmyslném neplacení alimentů až dva roky. Pravdou však je, že dítěti, které se ocitne bez prostředků, však nezodpovědný rodič ve vězení podle ministerstva spravedlnosti nepomůže. A podmíněné a alternativní tresty (odebírání řidičských průkazů neplatičům) údajně na recidivisty příliš velký efekt nemá.

Pro trestný čin zanedbání povinné výživy bylo podle informací Vězeňské služby z února 2016 vězněno více jak 1 300 osob.

Je to téma, které se dotýká tisíců domácností

Chybějící výživné a jeho špatná vymahatelnost, je v ČR dlouhodobě téma, které zasahuje do životů statisíců českých domácností – ocitnout se v jeho dění může totiž kdekdo velice lehce. Stačí, když zůstane na výchovy svých potomků sám a druhý rodič se bude svým povinnostem vyhýbat.  

Rodič, který je opuštěn druhým partnerem, nakonec často zjišťuje, že je opuštěn i státem. Ročně se problém podle odhadů Asociace neúplných rodin může dotýkat zhruba 90 tisíc dětí.