V roce 2020, na základě vysoce agresivní mediální kampaně ochránců zvířat, odhlasovala Poslanecká sněmovna PČR zákaz klecových chovů drůbeže, a to od roku 2027.

K výrazným odpůrcům zákazu klecových chovů drůbeže logicky patřili naši drůbežáři, jejichž zájmy hájí Českomoravská drůbežářská unie (ČMDU). Drůbežáři svůj nesouhlas s tímto zákazem klecových chovů zdůvodňovali především vysokými náklady, které jsou spojeny s přestavbou a modernizací chovů, to je především výstavbou nových hal a zaváděním nových technologii. Dále upozorňovali na nedostatečná kapacitu dodavatelů těchto nových technologií, a rovněž i na riziko výpadku produkce vajec v klíčových sezónách, což může vést k jejich nedostatku a růstu cen vajec.

Rok 2027 se tudíž neodvratně blíží. Proto jsme požádali o rozhovor Gabrielu Dlouhou, předsedkyni Českomoravské drůbežářské unie, aby nám charakterizovala postavení našich drůbežářů na českém i evropském trhu.

V souvislosti se zákazem klecových chovů od roku 2027, jak vidíte současnou situaci našich drůbežářů?

V souvislostí s blížícím se koncem možnosti chovu nosnic v obohacených klecích do konce roku 2026, vycházející ze zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání ve znění pozdějších předpisů, hrozí nedostatek vajec v klíčových sezónách.

Jde především o to, že některé obchodní řetězce, podle svých závazků, chtějí skončit s prodejem klecových vajec již od roku 2026.

Naši drůbežáři, na základě vlastní analýzy trhu, uvádějí, že pokud jde o současnou produkci alternativních vajec, zřejmě bude hrozit nedostatek bezklecových vajec, a to v klíčových sezónách, jako jsou Vánoce a Velikonoce, kdy poptávka po vejcích logicky stoupá. V České republice je nyní ještě v obohacených klecích chováno 45 % nosnic, což je v porovnání s průměrem Evropské unie (38 %) výrazně více.

Jak vidíte zákaz klecových chovů z hlediska dalšího vývoje v EU?

Evropská občanská iniciativa („The End the Cage Age“) vyzvala Evropskou komisi, aby postupně ukončila chov hospodářských zvířat v klecích, a navrhla právní předpisy zakazující jejich používání. Za minulého složení Evropského parlamentu, ale nestihla tuhlo problematiku řešit, a nové složení Evropského parlamentu odsunulo projednávání legislativy až na rok 2026. Nějakou dobu se bude legislativa projednávat, státy východní a jižní Evropy budou zřejmě požadovat přechodné období, a podle mého názoru, případné úpravy či zákaz chovu nosnic v klecích začne platit nejdříve v roce 2035. Naši chovatelé budou, do té doby, v konkurenční nevýhodě.

Tudíž, naši drůbežáři tudíž budou, proti západoevropské, či polské konkurenci, v nevýhodě…

Ano, budou v nevýhodě. V Evropě je chováno necelých 400 milionů nosnic, mezi největší hráče na trhu patří Francie a Německo, kteří každý chovají okolo 60 milionů kusů nosnic, produkující konzumní vejce. Mezi další větší producenty patří Polsko s necelými 55 miliony kusů nosnic. Necelých 50 milionů nosnic se chová ve Španělsku a okolo 40 milionů kusů v Itálii a 30 milionů kusů v Nizozemí. Česká republika s necelými 6 miliony nosnic je na tom podobně do počtu nosnic, jako severoevropské státy. Co se týče technologií ustájení, obohacené klece se nepoužívají již v Rakousku, Lucembursku a nově v Německu. Mezi další státy, kde je minimální zastoupení klecových chovů patří severoevropské země a státy Beneluxu. Naopak v jižní a východní Evropě je stále okolo 2/3 nosnic ustájeno v klecích.

Nicméně, hovoříme-li o konkurenčním prostředí, jaká je pozice našich drůbežářů na pultech prodejen obchodních řetězců?

Jedná se o smluvní obchodní vztahy mezi dodavatelem a odběratelem, ale většina zemědělců tahá za kratší konec provazu.

Po zahájení invaze Ruské federace na Ukrajinu, se hodně hovořilo o zvýšeném dovozu obilí, či jiných komodit, do České republiky. Netýkalo se to i drůbeže či vajec?

Vejce i kuřata se do České republiky dováží z Ukrajiny, přičemž z celkových dovozů, dovozy vajec dělají asi 25,3 % a dováží se převážně do provozoven gastra, a drůbeží maso asi ze 3,3 %, a toto maso naleznete i přímo v obchodech.

Obchodní řetězce chtějí skončit s prodejem vajec z klecových chovů. Jak to, z hlediska konkurence, ohrožuje naše drůbežáře?

V České republice v současné době probíhají přestavby technologií na alternativní systémy, a je třeba připomenout, že tuzemští producenti nejsou zastánci klecových chovů, a považují přechod na etičtější systémy chovu za správný krok. Jejich cílem není od tohoto trendu ustupovat, ale je třeba poukázat na reálná rizika, která s přechodem souvisí. Situaci na trhu navíc významně komplikuje častý výskyt ptačí chřipky v posledních letech. Kdy vir je daleko agresivnější než v dřívějších letech, a vyskytuje se i mimo sezónu migrace volně žijících ptáků v jejich trusu. Tento faktor, který výrazně snižuje počet nosnic a produkci vajec, s sebou přináší další rizika a nejistotu. Ptačí chřipka může způsobit náhlé výkyvy v dostupnosti i ceně vajec, s čímž musí počítat dlouhodobé plány a analýzy trhu.

Takže, co byste našim občanům doporučila, při jejich nákupech drůbeže a vajec?

Zákazníkům při nákupu drůbežího masa a vajec, doporučuji dávat přednost tuzemské produkci, která je přísně kontrolována dozorovými orgány. Další výhodou je ochrana životního prostředí, jelikož toto zboží neputuje tisíce kilometrů v kamionech.

Logicky se musím zeptat, jak by měl postupovat stát, v pomoci našim drůbežářům?

Tuzemští chovatelé jsou, díky programu Společné zemědělské politiky (SZP) částečně podporováni při přestavbách technologií, a to zejména v rámci programu Investice do zemědělských podniků, což se týká investic do prostředí chovu drůbeže (welfare), kdy, v předešlých dvou kolech, uspěl každý žadatel. V 6. kole je přislíbena taktéž maximální podpora v podprogramu welfare. Co se týče národních podpor, taktéž byla zohledněna tížívá situace v sektoru především výkrmu drůbeže a doufám, že stát bude dále drůbež podporovat.

Co očekáváte od příští české vlády?

Doufám, že její prioritou bude podpora celého zemědělství a podpory budou rozdělovány podle reálné ekonomické rentability.

Za několik dní, 11. listopadu, budeme opět prožívat svátek svatého Martina, což je spojeno i s tradiční husou. Jak jsou na to, naši drůbežáři, připraveni?

Pozitivní vývoj početních stavů byl, v loňském a letošním roce, evidován v rozmnožovacích chovech vodní drůbeže. Snížený stav vodní drůbeže (kachen i hus) v minulých letech byl především v důsledku výskytu ptačí chřipky v chovech. Podle evidovaných počtů rodičů vodní drůbeže v roce 2024 a letos, byly stavy vodní drůbeže obnoveny. Letos je připraveno okolo tuzemských 180 tis. ks hus na svátek svatého Martina. Navíc Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) upravilo vyhlášku o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty. Na základě této změny, mohou od začátku září letošního roku, drobní farmáři prodávat místním maloobchodům nebo přímo spotřebiteli, 2000 kusů drůbeže za jeden rok. Což je výhoda například právě u sezónního prodeje hus, jelikož dříve platil týdenní limit 35 ks za týden. MZe rovněž připravuje od příštího roku rozšíření a usnadnění prodeje masa z menších provozoven.