Z vůle politiků a jejich  společných nároků na ministerská křesla si ČSSD v nově ustavené vládě  nárokovalo  5 křesel. Jedním z nich je i ministerstvo zemědělství. Ministr Jiří Milek tak  dokončení svých projektů nechá na jiných. Využili jsme možnosti  rekapitulace toho co se dosud podařilo, jaké byly další plány a co se děje i bude dál dít na scéně Evropské unie pokud jde o agrární politiku.

Ministru Jiřímu Milkovi jsme položili několik otázek, zde je na ně reakce.

I dnes se stále řeší nestejná kvalita potravin vyráběných většinou nadnárodními společnostmi. Už před více než 5 roky se tím jako první začala zabývat europoslankyně MUDr. Sehnalová a přidali se k ní další vlivné osobnosti včetně Vás i Vašeho předchůdce. Dá se říci, že se v tom pokročilo a kvalita se srovná?

Na společném trhu EU se vyskytují výrobky, které, ačkoli jsou stejné obchodní značky a mají srovnatelný obal, se v různých zemích EU liší svým složením. Je potvrzeno komisí, že dochází k různé kvalitě, my jsme měli několik jednání s řetězci a ve většině případů slíbily, že se budou snažit o změnu. Souběžně ale přiznaly, že nemají sílu vynutit si na nadnárodních společenstvích, aby tuto praktiku změnily. Poslední mítink v Sofii na začátku července se cíleně věnoval těmto nekalým praktikám, EU vydala pravidla k jednotné kontrole výrobků. Evropa vnímá jako problém i dvojí kvalitu výrobků a chce ho řešit. Výrobky jsou srovnatelné cenou i vzhledem, je tedy otázkou, proč by tam měla být jiná kvalita. Argument, že jde o jiné chuťové vlastnosti strávníků jednotlivých zemí EU a jiné cenové preference, je nesmyslný. 

Kdo nejvíc pociťuje jiné složení a kvalitu potravin, které země?

Rozdílnou kvalitou výrobků jsou zpravidla dotčeny tzv. východní státy EU, z tohoto důvodu se hovoří právě o tzv. „dvojí kvalitě“ výrobků. Dvojí kvalita výrobků byla prokázána ve všech dosud provedených studiích (testech) v několika členských státech EU, konkrétně v České republice, Slovensku, Chorvatsku, Slovinsku, Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku. MZe proto považuje praktiku dvojí kvality za nekalou a neakceptovatelnou. MZe se provedením výše uvedených studií aktivně zasadilo o její prokázání. Již několik let MZe systematicky na přítomnost výrobků dvojí kvality na trhu EU upozorňuje a snaží se o odstranění této nekalé obchodní praktiky. Spotřebitel, a to kdekoliv v Evropské unii, si často vybere značku, kterou už zná a důvěřuje jí. Podle MZe má každý spotřebitel v EU jednoznačně právo na to, aby od stejného výrobce a ve stejném obalu našel stejnou potravinu. To, že se Evropská komise začala tématem zabývat, je úspěchem snah ČR a dalších členských států EU. MZe jednoznačně upřednostňuje transparentní a jednotné řešení dvojí kvality legislativní formou na úrovni EU. V tomto ohledu proto podporujeme probíhající revizi spotřebitelské legislativy, kde je nově navržena i regulace praktik dvojí kvality. Gestorem této revize je Ministerstvo průmyslu a obchodu.

V současné době se hodně hovoří o neblahém vlivu reziduí pesticidů v potravinách zejména rostlinného původu. Jaká jste v tom přijal opatření?

Kontrol děláme dost a to hlavně prostřednictvím SZPI. České výrobky nemají tolik takzvaných záchytů, jako se děje u dovozových. Byla tu například kauza s polskými jablky, byly v nich nalezeny pesticidy, které jsou u nás zakázané.

Klesá celkově spotřeba chemikálií v zemědělství a to jak ochranných prostředků jako jsou právě pesticidy, ale i anorganických hnojiv. Proto víc prozradí v detailu grafy, z nich je to velmi jasně patrné. Jsou na nich vidět nejen klesající spotřeby, ale i srovnání kolik se čeho používá v okolních zemích. My z toho vycházíme velmi dobře. Jeden z grafů například uvádí, kolik se spotřebuje pesticidů na hektar. Pominu jako extrém Kypr a Maltu, ale třeba Nizozemsko a Dánsko dávají 5 kg pesticidů na hektar, Česká republika něco málo přes 1,5 kg na hektar. I to se ale snažíme snižovat.

Když se ještě vrátíme k druhému grafu, tam jsou zase srovnané dávky NPK živin na hektar u jednotlivých zemí. Při mé stáži na farmách v USA před několika roky se tam dávky ve směsi NPK, tedy dusíku, fosforu a draslíku pohybovaly na úrovni 340 kg na hektar.Jaká je dnes u nás současná dávka těchto anorganických hnojiv?.

U nás to bylo vloni necelých 150 kg NPK čistých živin na hektar, západní státy tuto naši laťku zase dost vysoko překračují, jak tomu bylo i u nás ještě v letech tak mezi roky 1980-1990. Považuji proto za velmi důležité dál zlepšovat osvětu. Ministerstvo zvýší počet odborných školení pro subjekty, které pracují s chemickými prostředky v zemědělství a zaměří se například i na správné používání přípravků v lesnictví. Také chceme rozšířit projekt demonstračních farem, dosud využívaných na ukázku vhodného hospodaření s půdou. Zájemci by se na nich měli dozvědět, jak dodržovat aplikační techniky správného používání přípravků na ochranu rostlin,ale máme zájem i o zvýšení povědomí o rezistenci populací škodlivých organismů proti účinným látkám přípravků na ochranu rostlin (POR) na území ČR, včetně zajištění odpovídajících antirezistentních strategií . Je neméně důležité i zpřísnění kontroly černého trhu s přípravky na ochranu rostlin, zamezení  používání nelegálních prostředků.

Nemůžeme opomenout  stále přemílané téma zastropování, které vyhovuje pár  tzv. západních zemí EU kde jsou hlavně malé farmy oproti našim velkým.  Zastropování  by totiž mělo nejen vliv a dopady na ekonomiku velkých zemědělských podniků, ale dál se to projeví i na cenách některých potravin. V jaké je teď fázi vyjednávání s EU?

Za nejproblematičtější Česká republika dlouhodobě považuje povinné zastropování přímých plateb. V České republice máme největší průměrnou rozlohu podniků a také pátou nejvyšší četnost podniků nad 100 hektarů. Navrhované zastropování by se tak dotklo podniků s významnou živočišnou a rostlinnou výrobou. Jde zhruba o 1900 podniků, které obhospodařují více než dvě třetiny české krajiny, zaměstnávají polovinu všech lidí v zemědělství a chovají tři čtvrtiny veškerého skotu včetně 89 procent dojnic. To všechno jsou důvody, proč nemůžeme s povinným zastropováním souhlasit. Na posledním jednání Rady ministrů v Lucemburku vystoupila německá ministryně zemědělství s tím, že budou preferovat, aby si členské země mohly samostatně nastavit základní nástroje, a to včetně dobrovolného zastropování, což jsem uvítal. Spolu s dalšími zeměmi v čele s Francií jsme se také vyslovili proti plánovanému pětiprocentnímu snížení rozpočtu celé SZP. Ve společném prohlášení požadujeme, aby byla zachována úroveň financování alespoň jako v současném období.

 Jste ve funkci od loňského roku .Co se podařilo i v tak krátkém období a co byste rád co nejdřív tak zvaně sprovodil ze stolu?

Začnu africkým morem prasat(AMP). Kdyby se dnes objevila nemoc na jiném místě v republice, postupovali bychom ještě razantněji než v minulosti. Opatření byla ale účinná a rád bych  pochválil i domácí chovatele, mají produkci i biologickou ochranu svých zvířat na dobré úrovni. Byli jsme i iniciátory jednání v Bruselu, aby státy EU zahájily výzkum k nalezení účinné vakcíny, která je jedinou možností, jak se AMP zbavit. Kromě vyvolané spolupráce evropských výzkumníků MZe také otevřelo veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích – mj. na komplexní řešení AMP včetně testování přítomnosti viru v masných výrobcích.

Další co se podařilo zahájení přípravy FTPR (Fondu těžko pojistitelných rizik) kdy prvním krokem je rozšíření podpor na komerční pojištění zemědělských plodin a zvířat od roku 2019. Jedná se o 530 milionů korun na podporu pojištění malých a středních podniků v roce 2019 a dále o 115 milionů korun na podporu pojištění velkých podniků v roce 2019.

Pak to byla opakovaná jednání se zástupci obchodních řetězců, Agrární a Potravinářské komory a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Cílem je dosáhnout spravedlivé rozdělení přidané hodnoty mezi zemědělce, potravináře a obchodníky. A z toho jen vypíchnu závazek dvou obchodních řetězců, Globusu a Kauflandu, které by od pololetí už neměly mít v nabídce zboží s dvojí kvalitou potravin. Dodám také, že je uvolněn 1 milion korun na kontroly dvojí kvality.

A je tu i kůrovcová kalamita, kde se výrazně díky MZe pokročilo,  iniciovali jsme nutnost zapojit do řešení kůrovcové kalamity i ostatní resorty. Je to Ministerstvo dopravy, České dráhy, Správa železniční dopravní cesty, Ministerstvo průmyslu a obchodu a další. Změnili jsme důležitou vyhlášku o opatřeních k ochraně lesa tak, aby vlastníci lesů mohli své síly využívat efektivněji. Vyhláška upravuje například i počet povinných lapáků na kůrovce a klade větší důraz na vyhledávání napadených stromů. V připomínkovém řízení je také upravená vyhláška o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů, která upravuje pravidla pro zakládání lesů, zajištění porostu či druhovou skladbu lesů. A zahájili jsme také diskuzi o změně zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, který je třeba změnit tak, aby bylo možné rychleji osazovat vykácené plochy a pružněji reagovat na potřebu obnovy lesů. Také jsme na Ministerstvu zřídili kalamitní štáb, který se schází každý měsíc. Spolu se zástupci vlastníků lesů, firmami pracujícími v lesnictví, výzkumnými ústavy a dalšími ministerstvy řešíme, jak co nejúčinněji postupovat v boji s kůrovcem. Spolu s asociací krajů ČR jsme se také domluvili na vzniku krajských krizových štábů v nejvíce postižených krajích. Účinnou zbraní proti kůrovci by mohlo být i zaplynování dřeva. Přípravek, který vyrábí česká firma, se napustí do napadeného dřeva, překrytého plachtou, a přes noc kůrovce zabije. Dřevo je pak odolné proti dalšímu náletu, aniž by to mělo negativní dopad na jeho kvalitu.

ČSSD při vyjednáváních o nové vládě stojí mimo jiné i o ministerstvo zemědělství. Vrátíte se zpět ke své dřívější práci nebo máte jinou představu o své další činnosti?

Na to je krátká odpověď. Nejdřív si vyberu dovolenou a pak, začnu pracovat tam, kde jsem skončil, v zemědělské společnosti Úsovsko.