Evropský parlament dolaďuje svou pozici k tzv. digitálním zeleným certifikátům, které mají usnadnit obnovení volného pohybu po Evropě. Europoslanci chtějí členské státy přesvědčit například o tom, aby lidem co nejvíce usnadnily přístup ke covidovým testům.
Koronavirová pandemie už na více než rok potlačila jeden ze základních principů Evropské unie – volný pohyb osob. Doslova zavřené hranice sice vystřídala méně radikální opatření, jako povinnost se testovat nebo absolvovat karanténu, i ta však mají velký dopad na základní práva Evropanů cestovat po kontinentu. A co víc – pravidla se v jednotlivých zemích často poměrně významně liší, a to nejen kvůli rozdílné epidemické situaci.
„Schengen je nejcennějším přínosem života v Evropě. Opatření přijatá členskými státy hrubě porušují Schengenský hraniční kodex,“ nechal se na pondělním webináři slyšet španělský předseda europarlamentního výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) Juan Fernando López Aguilar (S&D). Jeho postoj, zdá se, reprezentuje pohled celého Evropského parlamentu.
Opatření mají samozřejmě také ekonomické dopady, velmi trpí zejména sektory cestovního ruchu a dopravy. Postup v očkování nicméně dává naději, že by se Evropa v létě mohla alespoň částečně vrátit k „normálnímu životu“. K tomu však bude zapotřebí jednotný postup všech členských zemí EU, což je zatím poměrně daleko od reality. Mimo jiné kvůli tomu, že Evropská komise mohla zatím vydávat pouze doporučení.
Závazná pravidla a společný postup při obnově volného pohybu by mělo přinést nařízení o tzv. digitálním zeleném certifikátu, kterému se někdy přezdívá také „covidový pas“. O tomto nápadu se mluví už poměrně dlouho, od poloviny března však leží na stole konkrétní návrh Evropské komise. Klíčové instituce EU o něm v současné době jednají, hotovo by v ideálním případě mělo být na konci června. Jak zdůrazňují europoslanci, jedná se pouze o dočasné řešení, není proto přesné nazývat certifikát „očkovacím pasem“.
Certifikát s sebou přináší řadu technických i etických otázek, včetně zajištění ochrany dat nebo rozsahu výhod, která vlastníkům přinese. Základní myšlenkou je, že pokud by člověk splnil jednotné podmínky pro získání certifikátu, žádný stát EU už by pak po něm nemohl chtít splnění jakýchkoliv dalších pravidel – dodatečné karantény a podobně. A to ani v případě, že by například došlo k šíření nějaké nebezpečnější mutace viru. Certifikát by měl být podle europoslanců „dynamický“ a umět úpravou podmínek reagovat i na podobný vývoj.
Je nutné připomenout, že společný systém by se týkal pouze překročení hranic. Pokud by tedy například uvnitř České republiky existovala nějaká omezení pro domácí obyvatele, například nošení respirátorů či zákaz hromadných akcí, turisté a cestující z jiných zemí by je samozřejmě museli dodržovat také. Evropský certifikát by je neomlouval.
Připravovaná legislativa reflektuje i to, že některé země už využívají nebo plánují využívat své vlastní „certifikáty“. „V návrhu je jasně uvedeno, že pokud členské státy začnou využívat nějaký svůj vlastní systém, například pro přístup ke službám nebo do restaurací a podobně, tento systém musí být interoperabilní s (unijním) digitálním certifikátem,“ poznamenala nizozemská europoslankyně Tineke Striková (Greens/EFA).
Diskriminace může mít několik rovin
Zcela zásadní téma představuje princip nediskriminace, tedy zajištění toho, že certifikát si bude moci opatřit opravdu každý.
Téma diskriminace má několik rovin. Tou základní je, že by certifikát neměl být dostupný pouze pro očkované lidi, ale i pro ty, kteří nemoc prodělali a mají tudíž protilátky, stejně jako pro absolventy negativního testu na nemoc COVID-19. Každý člověk by si tak mohl vybrat, kterou z těchto tří podmínek splní. Ne všichni totiž mohou nebo chtějí očkování absolvovat.
Druhá rovina diskriminace však může přijít na řadu kvůli nedostatečné dostupnosti, a to nejen u očkování, kde to je kvůli postupnému dodávání vakcín od výrobců logické, ale také u zmíněných testů. Europoslanci, kteří o návrhu vyjednávají, upozorňují na to, že cenová dostupnost testů se napříč Evropskou unií velmi liší. Zatímco například v Německu jsou zdarma, ve Finsku musí zájemci sáhnout opravdu hluboko do kapsy.
Evropský parlament se proto do konečného návrhu snaží protlačit podmínku, aby byly testy napříč EU buď úplně zdarma, nebo aby došlo alespoň k zastropování jejich cen. Argumentují přitom tím, že očkování mají Evropané zdarma, a pokud má mít testování při udělování certifikátu stejnou váhu, musí to umožňovat i cena.
Nejde totiž jen o jednorázové cestování na dovolenou. Jak upozornili europoslanci, mnoho Evropanů překračuje kvůli práci nebo rodině hranice pravidelně, a nutnost platit vždy desítky či stovky eur za test by pro některé z nich mohla být nepřekonatelná.
V Evropském parlamentu panuje podle zainteresovaných europoslanců široká shoda, jak by měl covidový pas vypadat. Společná pozice by tedy ve středu (28. dubna) měla projít poměrně snadno. Zásadní však je přesvědčit o tomto pohledu také Radu EU, tedy členské státy.
„Lidé zoufale chtějí cestovat a chtějí tento certifikát, protože jim vrátí svobodu pohybu. Jen se podívejme na to, jak za posledních patnáct měsíců myslel každý členský stát jen na sebe. Země soupeřily o roušky, o vakcíny, uzavíraly hranice, předháněly se, hádaly se o peníze. Alespoň jednou by mohly ukázat, že se pro dobro občanů dokáží chovat zodpovědně. Právě v tento moment musí demonstrovat, že jednají v zájmu občanů,“ nebrala si servítky nizozemská europoslankyně Sophie in’t Veldová (Renew).
Následující dva měsíce by měly ukázat, jestli se evropské instituce dokáží na konečné podobě certifikátu dohodnout, nebo každý stát i nadále „pojede vlastní cestou“.