Ruská federace je třináctý nejvýznamnější obchodní partner České republiky. Pokud by Rusko přijalo blíže nespecifikovaná tvrdá opatření vůči Česku, obavy by měly mít především strojírenské firmy, výrobci automobilů nebo potravin. Pomyslným zavřením kohoutků od ropovodů a plynovodů by Rusko potrestalo spíše samo sebe, myslí si experti oslovení redakcí CNN Prima NEWS.

České firmy loni do Ruské federace vyvezli zboží v hodnotě necelých 100 miliard korun. To představuje asi 2,5 procenta celkového českého ročního exportu. Opačným směrem putovalo zboží za necelých 70 miliard. Bilance vzájemného obchodu tak vyznívá příznivě pro Českou republiku, což ovšem samo o sobě není měřítkem toho, kdo by na případných odvetných opatřeních ze strany Ruska vydělal, nebo naopak prodělal.

Předem je třeba zdůraznit, že jakékoli omezení obchodu vždy znamená ztráty pro obě strany. Obchod se totiž uskutečňuje ve chvíli, kdy oběma přináší zlepšení pozice oproti situaci, kdy se vzájemná výměna neuskuteční. Za čísly o objemu vývozu a dovozu ovšem stojí konkrétní odvětví, podniky a firmy, které mohou pošramocenými vztahy mezi Českou republikou a Ruskem utrpět.

„Rusko pro nás slouží jako odbytiště zboží především z oblasti výroby motorových vozidel a strojů. Naše vzájemná spolupráce podporuje ekonomický rozvoj, je však nutné zdůraznit, že Rusko nepatří mezi naše úplně nejdůležitější obchodní partnery. Tím je pro nás Evropská unie,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.

Vyhrocení vztahů s Ruskem může, podle něho, v krajním případě poškodit některé společnosti. „Jedná se například o Škodu Auto, skupinu PPF – hlavně kvůli Home Creditu – Hamé, Brano, Koh-i-noor a další,“ dodal Štěpán Křeček. Podle viceprezidenta Hospodářské komory ČR Tomáše Prouzy může být ohrožena různá speciální strojírenská výroba, obráběcí stroje a podobně. „Ale většina firem, které byly kdysi na ruském trhu závislé, se poučila po ruské anexi Krymu a snažila se najít jiné trhy. Kdo to neudělal, dělal to s vědomím, že obchoduje s velmi rizikovou zemí, a na problémy musel být připraven,“ řekl CNN Prima NEWS.

Podle Dominika Stroukala, hlavního ekonoma banky Creditas, by se ale případná odveta Moskvy namířená na české strojírenství mohla Rusku vrátit jako bumerang. „Automobilový průmysl dominuje jak ve vývozu z Česka do Ruska, tak v dovozu z Ruska do Češka, takže jeho omezením by Rusko významně potrestalo i vlastní automobilový sektor,“ upozornil pro CNN Prima NEWS.

Dominik Stroukal si myslí, že obávat se mohou vývozci potravin. Podle něho ruský prezident Vladimír Putin už několikrát ukázal, že to je odvětví, u kterého se nebojí omezit dovoz do Ruska. Navíc se u potravin lépe prodává, že mají sankce chránit domácí trh.

Dominik Stroukal dále uvedl, že každému samozřejmě vytane na mysl: „A co když Rusové zavřou plyn?“ Načež si odpověděl, že pravdou je, že právě zemní plyn představuje nejvýznamnější položku (podílí se asi jednou třetinou) českého importu z Ruska. „V současné situaci bych zavíráním plynu z Ruska nestrašil, má to náklady pro obě strany. Nicméně nelze vyloučit, že se situace vyhrotí, to je úkol diplomacie,“ dodal Dominik Stroukal.

Podle Štěpána Křečka je ale v otázce energetické bezpečnosti český úkol jasný. „Náš energetický mix bychom měli do budoucna více diverzifikovat s tím, že ruský vliv by měl být umenšován. Nastalá situace nám totiž ukazuje, že Rusko se může stát bezpečnostní hrozbou,“ řekl Křeček CNN Prima NEWS. Hlavní ekonom BH Securities je také přesvědčen, že skutečnosti, jež se objevily kolem výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na podzim roku 2014, mohou česko-ruské vztahy poškodit trvale s tím, že ale, podle něho, bezpečnostní zájmy musí být nadřazeny ekonomickým.