Hnutí ANO nebude odsouvat proplácení prvních tří dní nemoci za letošní červenec, má ale podmínku, uvedla dnes ve svém zpravodajství Česká televize. Hnutí Ano požaduje totiž po ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové, aby zaručila, že se s Novým rokem rozběhne systém elektronických neschopenek.
Hnutí Ano tímto opatřením, že se elektronické e-neschopenky rozeběhnou od 1. ledna 2020, chce zaručit zaměstnavatelům, aby tak získali lepší dohled nad nemocemi zaměstnanců. ČSSD naopak varuje, že nedodržení červencového termínu by znamenalo porušení koaliční smlouvy.
O odklad zrušení karenční doby z letošního léta na začátek příštího roku usilují zaměstnavatelé, což za zaměstnavatele v Poslanecké sněmovně navrhuje Občanská demokratická strana. Odbory jsou jednoznačně proti a jejich stanovisko pro změnu obhajuje ČSSD.
Návrh ODS ovšem vyvolal určité vnitrokoaliční pnutí, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání tripartity uvedl, že elektronické neschopenky, od nichž si jeho hnutí slibuje lepší přehled nad nemocí zaměstnanců, začnou plně fungovat půl roku po zrušení karenční doby. Andrej Babiš však zároveň dodal, že podle původní vnitrokoaliční dohody mělo zrušení karence a zavedení e-neschopenek proběhnout naráz.
„Byla jasná dohoda mezi zrušením karenční doby a e-neschopenek v elektronické formě. Při vystavení pracovní neschopnosti mělo být vše sděleno zaměstnavateli. Toto nastane až od ledna 2020, kdy by se měla spustit e-neschopenka kompletně. Je to teď určitý problém v rámci koalice,“ uvedl v pondělí premiér Andrej Babiš. V této souvislosti předseda vlády ČR současně podotkl, že poslanci jeho ANO měli od počátku s rušením karenční doby problém.
Sněmovní klub ANO se pak tématem zabýval v úterý a podle jeho předsedy Jaroslava Faltýnka chce záruky, že plně funkční e-neschopenky začnou fungovat od ledna 2020. „Pokud budeme mít tuto garanci (tj. platnosti od Nového roku) hlavou paní ministryně garantovanou, potom samozřejmě nepodpoříme návrh ODS, který odkládá zrušení karenční doby,“ řekl po jednání poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek. Podle něj by se věc mezi koaličními partnery měla vyjasnit v nadcházejících čtrnácti dnech.
ČSSD k dané situaci vyjádřila také svůj názor, ve které požadovala zachování původního dojednání o zrušení karenční doby od 1. července 2019. První místopředseda ČSSD Roman Onderka poté varoval, že odsunutí termínu pro zrušení karenční doby v souvislosti se spuštěním elektronických neschopenek by ČSSD považovala za porušení koaliční smlouvy.
Podle Onderky ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) zkrátilo dobu přípravy zavedení elektronické neschopenky o dva roky. Předchozí ministryně práce a sociálních věcí (za ANO) chtěla systém spustit až v roce 2022, uvedl Roman Onderka.
S odkladem zrušení karenční doby nesouhlasí ani KSČM, kteří menšinovou vládu ANO a ČSSD tolerují. „Nechápeme, proč by se měla oddalovat platnost zákona jednoho, pro neschopnost ministerských úředníků ve věci jiné,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip.
Ve sněmovně je nyní několik novel, kterých se e-neschopenky týkají. Podle jedné z nich by na půl roku do spuštění nového systému měli lékaři povinně používat nynější elektronické hlášení o pracovní neschopnosti, které je k dispozici od roku 2010. Vypisují ho ale jen asi čtyři procenta doktorů.
Ministryně Jana Maláčová řekla, že lékaři jsou striktně proti, a pokud ANO tento mezistupeň chce, je třeba, aby to s nimi dojednalo. Podle ní je nicméně povinné hlášení o pracovní neschopnosti od července technicky připraveno, je potřeba jen připravit legislativu pro spuštěné této záležitosti.