Situace na českém trhu práce se již více než dva roky zlepšuje. Zatímco ještě v únoru 2014 nezaměstnanost dosahovala 8,6 %, letos byla o 2,3 procentní body nižší a práci si tak hledalo o 164 tisíc lidí méně než před dvěma lety. Současně výrazně vzrostla nabídka volných pracovních míst až na aktuálních 115 tisíc, což je nevyšší únorová hodnota za posledních osm let. Ukazuje se tak, že tuzemský trh práce je nejen flexibilní v dobách recese, kdy se řady nezaměstnaných rychle rozrůstají, ale i v dobách konjunktury, kdy se rychle nová místa znovu vytvářejí.

Hlavní zásluhu na pokračujícím poklesu nezaměstnanosti má růst hospodářství. Poté, co v prvním čtvrtletí roku 2013 konečně skončila nejdelší – skoro dvouletá – recese české ekonomiky, se vývoj na trhu práce začal stabilizovat a se zhruba ročním odstupem došlo i k příznivému obratu. Nová pracovní místa primárně vznikala ve zpracovatelském průmyslu, který je fakticky dodnes nejen nevětším zaměstnavatelem (mimochodem i nejvýznamnějším odvětvím vůbec), ale je i nadále jedním z hlavních tvůrců nových pracovních míst. Z výsledků výběrových šetření pracovních sil (VŠPS) za čtvrté čtvrtletí minulého roku vyplývá, že se zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu meziročně zvýšila o více než 61 tisíc na aktuálních 1,3 mil. zaměstnanců. Rostoucí zájem o nové zaměstnance projevuje především expandující automobilový průmysl, který dosahuje rekordních produkčních i finančních výsledků. Výrazný nárůst počtu pracovníků zaznamenává v posledním roce i výroba kovových výrobků, plastikářský průmysl a strojírenství, což jsou úspěšné obory vykazující nezanedbatelný růst výroby i nových zakázek.

Snižující se počty nezaměstnaných na jedné straně a rostoucí nabídka volných pracovních míst na straně druhé se projevily výrazným poklesem poměru zájemců na jedno volné místo. Ještě na začátku roku 2014 tento ukazatel dosahoval úrovně 17, avšak aktuálně jsou to již jen 4 zájemci na jedno volné místo. Navíc, jak se ukazuje z měsíčních dat MPSV, ke zlepšení v tomto směru dochází ve většině okresů ČR, dokonce i v regionech s dlouhodobě vysokou nezaměstnaností. Problémem ovšem i nadále zůstává zaměření těchto míst i nabízená odměna za práci. Proto není až tak výjimečné vidět v ČR místa s vyšší nabídkou práce a současně i nadprůměrnou nezaměstnaností.

V posledním roce se zájem o nové zaměstnance projevuje ve větší míře i ve službách. Jde především o odvětví obchodu, dopravy a skladování a o odvětví profesních a vědeckých činností. V řadě odvětví a oborů se dokonce situace dostává tak daleko, že si firmy začínají stěžovat na nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců (viz další části). Naproti tomu ubývalo pracovních míst ve stavebnictví, finančních službách, vodohospodářství, energetice, veřejné správě a IT. U některých zmíněných odvětví však s velkou pravděpodobností nejde o faktický zánik pracovních příležitostí, ale o pokračující příklon k práci na živnostenský list, tzv. švarcystém. Týká se to nejspíše stavebnictví a IT, kde tento trend podporuje nejenom úspora nákladů na sociální pojistné ze strany zaměstnavatele, ale i atraktivita tzv. daňových paušálů.

Při hodnocení vývoje nezaměstnanosti však nelze zapomenout ani na roli aktivní politiky zaměstnanosti, která v posledních letech výrazně přispěla k celkovému snížení počtu lidí bez práce. V rámci společensky účelných pracovních míst a veřejně prospěšných prací se jen v loňském roce podařilo umístit přes 85 tisíc uchazečů o práci, což je ve srovnání s rokem 2008 nárůst o 56 tisíc. Jde o 0,7 % z celkové pracovní síly v ČR, což má nezpochybnitelný význam z pohledu řešení problému nezaměstnanosti v zemi. Vedle samotného snížení nezaměstnanosti navíc tento přístup umožňuje zaměstnávat uchazeče, kteří mohou být z hlediska poptávky firem handicapování věkem nebo vzděláním.

Pozitivně lze hodnotit i pokles dlouhodobé nezaměstnanosti. Podle údajů VŠPS poklesla v posledním čtvrtletí loňského roku dlouhodobá nezaměstnanost z 2,8 % na 2,3 %, přičemž nejvíce se dařilo najít práci lidem ve věku 30-44 let se středoškolským vzděláním. Poklesl i počet lidí, kteří osm a více let nepracovali nebo nepracovali vůbec, avšak v tomto případě jde spíše o zanedbatelné zlepšení. Nakonec těchto uchazečů o práci je nyní skoro 30 % ze všech dlouhodobě nezaměstnaných a jejich zastoupení v rámci dlouhodobé i celkové nezaměstnanosti tak dále narůstá.

Vývoj nezaměstnanosti, ať už podle měsíčních statistik MPSV nebo výběrových šetření pracovních sil prováděných Českým statistickým úřadem, potvrzuje, že se díky konjunktuře ekonomiky situace na českém trhu práce v posledních dvou letech ubírá velmi pozitivním směrem. Současně však dosud platí, že pozitivní trend zaměstnanosti se zatím ještě příliš neprojevuje na straně mezd. Přesto i zde lze nalézt první signály změn, kterým se budeme věnovat v následující části. I nadále na trhu práce přetrvávají některé negativní charakteristiky či tendence - ať už jde po regionální disparity, nesoulad mezi nabízenými volnými místy a potenciálními uchazeči, na které se podíváme v některém z následujících článků.